+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Přírodní zajímavosti v okolí - Pytloun Grand Hotel Imperial

  • Botanická zahrada Liberec

    Botanická zahrada Liberec

    Purkyňova 630/1, Liberec, 46001

    (ve vzdálenosti 2,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Botanická zahrada v Liberci se bohatstvím svých sbírek řadí na přední místo evropských zařízení tohoto druhu. Její historie sahá až do roku 1876 a je spojena s agilním Spolkem přátel přírody. Na významu však začala získávat až od poloviny padesátých let a pod vedením Pavla Smrže si brzy vybudovala mezinárodní renomé. Pozoruhodnostmi se stal největší leknín světa / viktorie královská /, který zde přes léto pravidelně rozkvétá od roku 1956, početné sbírky orchidejí a kaktusů, rozsáhlé alpinum, téměř tři století staré kamélie, expozice sladkovodních a později i mořských akvárií, prvních v republice. V poslední době byly unikátní sbírky rozšířeny o světově uznávanou kolekci masožravých rostlin. Jedna z nejznámějších botanických zahrad v republice s nově rekonstruovanými pavilóny a řadou rarit. Botanická zahrada byla založena v roce 1876. Dostupné autem po celý rok
  • Viadukt v Kryštofově údolí-Novině

    Viadukt v Kryštofově údolí-Novině

    Kryštofovo Údolí, 80019

    (ve vzdálenosti 7,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Kryštofovo Údolí (německy Christofsgrund) je vesnice v libereckém kraji. Leží asi 8 km západně od Liberce na silnici z Chrastavy do Křížan v hlubokém údolí říčky Rokytky na rozhraní Lužických hor a Ještědsko-kozákovském hřbetu. Železnice si musí v tomto členitém terénu razit cestu tunely a přes rokle se naopak klenou mnohé mosty. Největším z nich je kamenný viadukt v místní části Novina. Byl postaven mezi lety 1899-1900 a vzdálenost více než 200 metrů překonává ve výšce 30 m 14 oblouky. Jen o kus dál najdete i tzv. Malý viadukt (10 oblouků, délka 127 m, výška 17m).

  • Vodní nádrž Bedřichov

    Vodní nádrž Bedřichov

    Bedřichov, 46812

    (ve vzdálenosti 8,2 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Bedřichovská přehrada na Černé Nise je nejvýše položenou přehradou v Čechách. Byla vybudována v letech 1903 až 1905. Gravitační zděná hráz je vysoká 23 m, 342 m dlouhá a může zachytit až 2 miliony m3 vody. Hloubka přehrady je přibližně 14 metrů. Účel vodního díla: - zadržení vody v nádrži k částečné ochraně před povodněmi - akumulace vody pro energetické využití ve špičkové elektrárně v Rudolfově - zajištění minimálního průtoku pod hrází - nalepšení průtoku při havarijním znečištění toku pod nádrží - energetické využití vody pro MVE na objektu - individuální rekreace - sportovní rybaření V roce 1950 byla v levém obsluhovém domku nainstalována turbína pro elektrifikaci domku hrázného a okolo roku 1975 byla instalována turbína i v pravém ovládacím domku pro pohon poloautomatického ovládání strojních mechanismů.

  • Vodní nádrž Mlýnice

    Vodní nádrž Mlýnice

    Nová Ves, 82384

    (ve vzdálenosti 8,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Gravitační přehrada Mlýnice na Albrechtickém potoce v povodí Lužické Nisy byla vybudována v letech 1904 až 1906 v katastrálním území obce Mlýnice. Účel vodního díla je ochrana území před velkými vodami, využití nádrže pro rekreaci a rybolov a nalepšování průtoků Jeřice a Lužické Nisy pro průmyslové závody. Dne 6. prosince 1903 byl vydán povolovací výměr. Vlastní stavba započala v červenci 1904. Výlom skály v základech byl započat v srpnu 1904 a betonování základů s následným zděním hráze v říjnu téhož roku. Kolaudace přehrady proběhla 14. září 1906 a nádrž se počala plnit vodou. Její hráz je přímá, 4 m vysoká, zděná z lomového kamene.

  • Hotel Farma Vysoká

    Hotel Farma Vysoká

    Vysoká 9, Chrastava, 46331

    (ve vzdálenosti 8,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Farma Vysoká je ideálním prostředím pro pravou koňskou dovolenou se vším všudy. Krásné prostředí pro milovníky zvířat, naleznete zde možnost ustájení, jezdectví, výletů do malebné podhorské krajiny, která je nejkrásnější právě ze sedla. Farma Vysoká nabízí ubytování, pohostinství, kvalitní péči a profesionální výcvik sportovních koní i jezdců. K dispozici je jedna z největších krytých jízdaren v republice. Právě nabízíme další místa na ustájení, či pronájem celé stáje s boxy 4x4m pro větší počet koní...
  • Vodní nádrž Josefův Důl

    Vodní nádrž Josefův Důl

    Josefův Důl, 46844

    (ve vzdálenosti 10,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Rozlehlá vodní nádrž Josefův Důl (Josefodolská přehrada) se dvěma sypanými hrázemi (celková délka 720 metrů, výška 43 metrů) leží v nádherném prostředí a je dominantou Jizerských hor. Přehrada byla vybudována v letech 1976 - 82 na řece Kamenici a napájí pitnou vodou města Liberec a Jablonec nad Nisou spolu s přilehlými obcemi. Je propojena podzemní štolou s úpravnou vody v Bedřichově. Účel Josefodolské přehrady však není pouze vodárenský, chrání také před povodněmi stejnojmennou obec a další osady na horním toku Kamenice. Celková rozloha vodní plochy je cca 140 hektarů a hloubka je místy až 40 metrů. Okolím nádrže vedou turistické trasy, cyklostezky a také Jizerská lyžařská magistrála. Každoročně po její hrázi projíždějí např. účastníci známého Nova Author cupu. Do útrob hráze a štol jsou Povodím Labe příležitostně organizovány exkurze.
  • Čertova zeď

    Čertova zeď

    Český Dub, 46343

    (ve vzdálenosti 12,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Čertova zeď je národní přírodní památkou a táhne se jižně od silnice mezi Českým Dubem a Osečnou. Ačkoliv to není na první pohled zřejmé, jde o unikátní přírodní jev. Na úzkém hřebeni vystupuje z okolního pískovcového podkladu odhalená čedičová žíla a tvoří tak "zeď" v některých místech vysokou až 5 metrů. Původně se vyvřelá stěna vinula krajem od Světlé pod Ještědem až po Bezděz (cca 28 km), ale většina horniny byla v 19. a počátkem 20. století vytěžena.

  • Ptačí kupy

    Ptačí kupy

    Hejnice, 46362

    (ve vzdálenosti 12,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Přírodní rezervaci Ptačí kupy najdeme na stráních vrcholku Ptačí vrchy ( 1013 m.n.m.), jež se zvedá v CHKO Jizerské hory a jižně od Hejnice. Toto území bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1960, zaujímá rozlohu 13,36 ha a je v nadmořské výšce 900 - 1013 m.

    Přírodní rezervaci Ptačí kupy tvoří skalnatý vrchol se zbytky hřebenového smíšeného lesa.  V okolním lese rostou především buk, jeřáb a smrk. Ve vrcholové části má lesní porost charakter pralesa. Z Ptačího vrchu je krásný kruhový výhled na Frýdlantsko, Ještědsko, Krkonoše a Jizerské hory. Na Ptačí vrch a po okraji přírodní rezervace vede červená turistická značka z města Hejnice.

  • Pramen Nisy

    Pramen Nisy

    Nová Ves nad Nisou, 46827

    (ve vzdálenosti 13,2 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Řeka Nisa (Lužická Nisa) začíná svou 252 km dlouhou pouť na kraji obce Nová Ves u Jablonce nad Nisou. U jejího pramene byl v roce 1980 vystavěn pomník a dnes je toto místo častým cílem turistů - pěších i těch na kole. Právě zde začíná i dálková cyklostezka Nisa-Odra, po které je možné dojet až k Baltskému moři. K prameni vás zavede odbočka ze zelené turistické stezky mezi Jabloneckými Pasekami a Smržovkou (vede mimo jiné i přes nedalekou rozhlednu Nisanka) nebo Smržovský turistický okruh - červenobílá značka. Pro cyklisty je nejlepší přístup od silnice mezi Novou Vsí a Lučany.
  • Jizerskohorské bučiny

    Jizerskohorské bučiny

    Oldřichov v Hájích, 46323

    (ve vzdálenosti 13,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Jizerskohorské bučiny jsou komplexem smíšeného, převážně bukového lesa přirozeného charakteru, s geomorfologicky významnými útvary a s dochovanými přirozenými rostlinnými a živočišnými společenstvy vázanými na toto prostředí. Balvanité svahy s roklemi potoků s kaskádami a vodopády tvoří Národní přírodní rezervaci, vzniklou v roce 1999 spojením několika menších chráněných území. Západní část NPR zahrnuje jižní a severní svahy Oldřichovského hřebene, střední část severní svahy Hejnického hřebene s hlubokými roklemi potoků, spadající strmě do údolí Smědé, a na východě strmé svahy západního výběžku Vysokého Jizerského hřebene. Zdroj: AOPK ČR - CHKO Jizerské hory
  • Vodopád Velkého Štolpichu

    Vodopád Velkého Štolpichu

    Olešnice, 82446

    (ve vzdálenosti 13,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Na potoce Velký Štolpich (Sloupský potok), který protéká NPR Jizerskohorské bučiny, se nachází krásné vodopády. Je zde také jeden z největších vodopádů u nás - Vodopád Velkého Štolpichu. Kolem vodopádu vede údolím potoka žlutá turistické stezka od Ferdinandova k Tetřevím boudám a dále přes Žďárek na Čihadla. Vodopád je přístupný pouze pěším turistům.

  • Jedlový důl

    Jedlový důl

    Josefův Důl, 46844

    (ve vzdálenosti 14,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Severním směrem od horského městečka Josefův důl najdeme chráněné území přírodní rezervace Jedlový důl. Chráněné území bylo vyznačeno kolem toku horské bystřiny Jedlová a na jejím toku v severní části přírodní rezervace najdeme malebné vodopády (mimojiné velký Vodopád Jedlové). Kolem vodopádů prochází modrá turistická značka vedoucí z městečka Josefův důl. Přes oblast Jedlového dolu a kolem vodopádů byla vyznačena naučná stezka.

    Předmětem ochrany jsou z přírodovědeckého hlediska lesní porosty s částečně přirozenou dřevinnou skladbou tvořenou zejména smrkem ztepilým, bukem lesním a jedlí bělokorou s pestrými rostlinnými a živočišnými společenstvy.

    Zdroj: CHKO Jizerské hory

     

  • Bílé kameny

    Bílé kameny

    Rynoltice, 46355

    (ve vzdálenosti 14,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Bílé kameny tvoří izolovanou, morfologicky výraznou skupinu skal asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály.

    Jako neobvyklá ukázka zvětrávání křídových pískovců jsou Bílé kameny od roku 1955 chráněny a jsou také první zastávkou na naučné stezce "Lužický přesmyk", která začíná v Jítravě.

    Skály jsou tvořeny šikmo ukloněnými vrstvami světlých svrchnokřídových pískovců. K jejich naklonění došlo v třetihorách vlivem tektonických pohybů na lužickém zlomu, jehož průběh je dobře patrný na nedalekých Kozích hřbetech. Během dalšího vývoje byly pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly současnou podobu. Dnes jsou Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících malé skalní město. Neobvyklý vzhled 20 m vysokých skal je podmíněn jejich složením. Svrchní části skal tvoří pískovce s vyšším obsahem minerálu kaolinitu, kterému vděčí za svou bílou barvu. Stejnoměrné složení těchto pískovců zase vedlo při zvětrávání ke vzniku zaoblených tvarů. Ve spodní části skal jsou již pískovce méně kaolinické a mají zřetelněji vyvinutou vrstevnatost se šikmým sklonem vrstev. Na stěnách nebo při úpatí skal vznikly vyvětráváním méně odolných vrstev pískovců oválné dutiny a jeskyně, z nichž největší je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal je také miniaturní, přes 4 m dlouhý skalní tunel.

  • Kozí hřbety u Rynoltic

    Kozí hřbety u Rynoltic

    Rynoltice, 46355

    (ve vzdálenosti 14,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Kozí hřbety jsou pískovcové skály a najdeme je v prostoru mezi vrcholky Ostrý vrch ( 507 m.n.m.) a Vysoká ( 545 m.n.m.), jež se zvedají v CHKO Lužické hory severovýchodně od obce Rynoltice. Jihovýchodní stranu skalního útvaru tvoří hladké, šikmo ukloněné vrstevní plochy. Na severovýchodě Kozí hřbety spadají strmými, až 20 m vysokými skalními srázy. Na úpatí skal je větší množství skalní suti.

    Z některých vrcholků Kozích hřbetů jsou krásné výhledy na okolní panorama Lužických hor a na Českolipsko či k severu přes údolí Lužické Nisy daleko do Německa. Pod vrcholem Kozího hřbetu je řada starých lomů, v nichž byl pískovec těžen jako stavební kámen. Kolem Kozích Hřbetů prochází červená turistická značka a mezinárodní trasa naučné stezky Lužické a Žitavské hory.

  • Ořešník

    Ořešník

    Hejnice, 46362

    (ve vzdálenosti 14,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Ořešník je výrazný žulový vrchol (800 m. n. m.) nad obcí Hejnice. Příkře spadá do údolí Štolpišského potoka. Je součástí státní národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Na jeho příkrých svazích je množství horolezeckých skal.

    Vrcholová skála Ořešníku je upravená jako vyhlídka a je jednou z nejznámějších v Jizerských horách. Nabízí překrásný výhled na celé Frýdlantsko. Najdete na ní také kříž, který sem byl vynesen františkány z Hejnic již roku 1813. Na západním úbočí na tzv. Zahradní stráni stojí známý Krauseho kříž.

    Na Ořešník vede červená turistická značka z Hejnic nebo z jihu od Tetřevích bud.

  • Vodopád Černého potoka

    Vodopád Černého potoka

    Hejnice, 46362

    (ve vzdálenosti 15,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Levostranný přítok Smědé, do níž ústí v Bílém Potoce, pramení v rašeliništi na Čihadle, vytváří divokou rokli s vodopády, jednu z nejkrásnějších v Jizerských horách. Nejlepší přístup je z Bílého Potoka, odkud se dáme po zelené turistické značce a vystoupáme asi 2,5 km roklí plnou kaskád až k hlavnímu vodopádu. Údolí Černého potoka je také známou horolezeckou lokalitou.

  • Polední kameny

    Polední kameny

    Bílý Potok, 46363

    (ve vzdálenosti 15,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Polední kameny jsou vrchol (1006 m n. m.), skalní hřeben na severním úbočí Jizerských hor nad Frýdlantským cimbuřím. Z vrcholových skal je krásný výhled na Bílý Potok a Hejnice. Polední kameny jsou součástí národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, kam patří též další skály a lesy v severním úbočí. Přes Polední kameny vede žlutá turistická trasa od Jizery do údolí Černého potoka.

  • Horní skály

    Horní skály

    Hrádek nad Nisou, 46334

    (ve vzdálenosti 16,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Horní skály jsou významnou skupinou sedmi skalních věží na jižním svahu zalesněného vrcholku Hřebeny ( 530 m.n.m.), jež se zvedá západně nad osadou Horní sedlo. Horní skály jsou tvořeny pískovcem a slepencem, zpevněným křemenným tmelem a prostoupeným tenkými žilkami křemene i vápence. Skály jsou pevné a značně členité a z těchto důvodů jsou oblíbeným místem horolezců.

    Skalní útvar tvoří řada věží a to Cvičná věž, Velká Smrtka s nižší Malou Smrtkou, opodál stojící Gahlerova věž, menší Dvojče, pak mohutná Liberecká věž a Sokol. Skály byly vyhledávány již počátkem 20. století. První výstupy na skály podnikl se svými druhy v letech 1904 - 1906 liberecký básník a průkopník horolezectví Rudolf Kauschka. Kolem Horních skal vede z osady Horní Sedlo zelená turistická značka a prochází tudy trasa mezinárodní naučné stezky Lužické a Žitavské hory.

  • Přírodní park Maloskalsko

    Přírodní park Maloskalsko

    Malá Skála 136, Malá Skála, 46831

    (ve vzdálenosti 16,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Přírodní park Maloskalsko se nachází na středním toku řeky Jizery mezi městy Železný Brod A Turnovem.Naleznete zde nejrůznější přírodní útvary, skalní města a zříceniny hradů.Dominantou tohoto území je skalní hrad Vranov a Suché skály nazívané také jako Maloskalské dolomity.
  • Jizera

    Jizera

    Hejnice, 46362

    (ve vzdálenosti 16,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Druhý nejvyšší vrchol české strany Jizerských hor - 1122 metrů nad mořem. Jizera je součástí hejnického hřebene a její z daleka viditelné vrcholové skalisko je opatřeno upravenou vyhlídkou, z níž je majestátný kruhový rozhled. Vede sem západním svahem žlutě značená stezka odbočující z cesty spojující Knajpu se Smědavou. Z vrcholu můžeme spatřit: Smrk, Bukovec, Černou a Smědavskou horu, přehradu Souš, rašeliniště klečových luk.

    Okolní stráně jsou však z velké části již bez lesního porostu a pohlédneme-li k severozápadu, uvidíme v oparu hlavní původce tohoto stavu - rozsáhlé pánve hnědouhelných dolů na německo-polské hranici a tepelné elektrárny. Je-li však jasné počasí, spatříme vrcholky sousedních Krkonoš, nad Libercem se tyčící Ještěd či třeba Trosky v Českém ráji.

    Dříve se Jizera nazývala Bražcem, nebo Bražeckou horou. Toto jméno dnes připomíná Bražecká voda stékající z jižního úbočí Jizery a vlévající se do Bílé Desné.

    V okolí vrcholu je přírodní rezervace Prales Jizery. Jsou zde chráněny převážně horské klimaxové smrčiny , i když značně poškozené imisemi a kůrovcem, balvanité sutě a vrcholové skalní bloky.

  • Havran u Polesí

    Havran u Polesí

    Rynoltice, 46355

    (ve vzdálenosti 17,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Havran je 20 m vysoký pískovcový skalní útvar a najdeme jej u jižního okraje osady Polesí, severně od obce Rynoltice a v CHKO Lužické hory. Skalní útvar přípomíná svým tvarem ptačí hlavu a je mírně převislý. Skála vyčnívá nad údolím ze zalesněné stráně vrcholku, jež se dříve nazýval Hüttichův kopec (438 m.n.m.).

    Na vrchol skály Havran vedou betonové schody a je odtud krásný výhled na osadu v údolí, obklopenou zalesněnými kopci. Z Jablonného pod Ještědí vede k osadě Polesí zelená turistická značka a přímo k Havraní skále pak pokračuje modrá značka. Kolem Havraní skály vede trasa mezinárodní naučné stezky Lužické a Žitavské hory.

  • Drábovna

    Drábovna

    Malá Skála, 46831

    (ve vzdálenosti 17,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Drábovna je menší pískovcové skalní město nad pravým břehem Jizery mezi Malou Skálou a Vranovským údolím a v CHKO Český ráj. Vrcholovou část tvoří skalní plošina a tato je rozdělena několika roklemi na více částí. V oblasti skal je větší množství jeskyní a výklenků a v nich byly objeveny po archeologickém průzkumu stopy po osídlení z mladší doby kamenné. Ve středověku byl na skalních blocích postaven malý hrad, jež měl strážit obchodní cestu vedoucí údolím Jizery. Z tohoto hradu se dochovaly pouze otvory ve skále, po upevnění trámů. Podle pověsti žil v těchto skalách Dráb a odtud název oblasti Drábovna. Z Malé Skály vedou do oblasti Drábovny modrá a červená turistická značka.

     

     

  • Vraní skály

    Vraní skály

    Hrádek nad Nisou, 46334

    (ve vzdálenosti 17,2 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Vraní skály jsou významnou skupinou skal (500 m) nad Krásným dolem, asi 1 km západně od Horního Sedla a 1 km jihovýchodně od Popovy skály. Skály jsou tvořeny velmi pevným pískovcem na jižních stěnách s horizontálními i vertikálními puklinami. Pro svou velkou členitost a pevnost jsou již od konce 19. století hojně vyhledávané horolezci, kteří je označují jako Krkavčí skály.

    Zpevnění pískovce způsobila čedičová hornina, jež kdysi vyplňovala hlubokou a postupně se zužující skalní rozsedlinu, která rozděluje skalní masiv podélně na dvě mohutné, rovnoběžně stojící řady skal. V jihovýchodní řadě je nejrozsáhlejší skalní blok, na jehož severovýchodním okraji vyčnívají dva vrcholky Šachtových věží, severovýchodně od něj je dvojvrcholová skála Hruška a skále na jihozápadě se říká Krkavčí hnízdo. V severozápadní řadě skal je největší Fellerova věž a západně od ní Krkavec. Oblastí skal prochází zelená turistická značka.

  • Městský park

    Městský park

    Hrádek nad Nisou, Hrádek nad Nisou, 46334

    (ve vzdálenosti 17,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Relaxační zóna pro procházky a odpočinek. Tvoří ji zejména významná a druhově pestrá skupinu stromů.
  • Popova skála

    Popova skála

    Hrádek nad Nisou, 46334

    (ve vzdálenosti 17,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Popova skála je výrazný pískovcový skální útvar (565 m.n.m.), jež se zvedá v CHKO Lužické hory a jihozápadně od Hrádku nad Nisou. Skalnatý vrcholek vytvářejí tektonicky porušené svrchnokřídové pískovce. Původně vodorovně uložené vrstvy jsou různě vzpříčené a šikmo postavené. Zvětrávání podpořilo rozpad pískovců, vznik skalních stěn i nakupení mohutných balvanů. Kousek pod vrcholem jsou skalní mísy, oválné prohlubně vzniklé modelací různě odolných pískovcových vrstev. Na severní stráni jsou skalky s jeskyňkami a nevelkou skalní branou z nakupených balvanů.

    Vrchol skály připomíná hradní zříceninu. Na vrchol vedou od roku 1904 železné schody se zábradlím. Z vrcholu je nádherný kruhový výhled do údolí řeky Nisy, na Ještědský hřbet, Lužické hory, kopce Šluknovského výběžku, německé Lužice, Jizerských hor a do Máchova kraje. Na Popovu skálu vede z Hrádku nad Nisou zelená turistická značka.

  • Fellerova věž

    Fellerova věž

    Hrádek nad Nisou, 46334

    (ve vzdálenosti 18,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Fellerova věž je jednou z Vraních skal. Vraní skály najdeme západně od osady Horní Sedlo a v CHKO Lužické hory. V severozápadní části tohoto skalního útvaru je Fellerova věž. Jedná se o největší a nejcennější horolezeckou věž Lužických hor.

    Skála byla pojmenována je po žitavském profesorovi Theodoru Fellerovi, který spolu s libereckým fotografem Adolfem Gahlerem a Ferdinandem Siegmundem vystoupil na její vrchol již v roce 1884 a to pomocí provazového žebříku. Horolezecky byla věž zdolána v roce 1904. Přístup ke skalám vede neznačenými pěšinami z ohybu zeleně značené Stezky horolezců, kde je také zastávka naučné stezky Lužické a Žitavské hory.

  • Suché skály

    Suché skály

    Malá Skála, 46831

    (ve vzdálenosti 18,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Suché skály se nacházejí asi 3 km od Malé Skály a 2 km od Líšného. Skalní hřeben z pevného pískovce vyčnívá vysoko nad les. Dříve se Suché skály jmenovaly Kantorovy varhany, dnes jsou též nazývány Českými Dolomity. V roce 1965 byly Suché skály vyhlášeny národní přírodní památkou. Kamenná kulisa je výsledkem posouvání zemských ker, kdy došlo k vyzdvižení spodní vrstvy pískovce a jeho pootočení kolmo k zemskému povrchu. Jedná se o unikátní geomorfologickou lokalitu, která u nás nemá obdoby. Suché skály jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Člení se zhruba na 20 věží.

  • Skála Podkova

    Skála Podkova

    Hrádek nad Nisou, 46334

    (ve vzdálenosti 18,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Podkova je výrazná pískovcová skála jihozápadně od Popovy skály nad Krásným dolem. Skalní útvar připomíná hlavu s přilbou a je nazván podle několika kreseb na skále ve tvaru podkovy.

    Skalní útvar je 15m vysoký, mírně převislý pískovcový suk, na vrcholku rozeklaný a zaoblený. Podkova je vyhledávaným cílem horolezců. První výstup na tuto skálu byl v roce 1907. Jižně od Podkovy je skalní terasa s vyhlídkou. Nedaleko od Podkovy připomíná kříž, umístěný na borovici při modře značené cestě, tragickou událost z doby kolem roku 1830 kdy zde byla zastřelena dívka svým milencem, který poté spáchal sebevraždu. Kolem Podkovy vede zelená turistická značka z Hrádku nad Nisou.

  • Terezínka

    Terezínka

    Tanvald, 46841

    (ve vzdálenosti 18,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Terezínka je skalní vyhlídka na severovýchodním úbočí vrcholku Muchov (787 m.n.m.), jež se zvedá jihozápadně nad Tanvaldem. Tento skalní útvar byl jako vyhlídka upraven již v roce 1853, byly tu vybudovány schody se zábradlím. Vyhlídku tu nechal vybudovat majitel tanvaldské přádelny vlny. Z vyhlídky je krásný výhled na město Tanvald a do údolí řeky Kamenice. K vyhlídce vede z Tanvaldu červená turistická značka.  

  • Vandrování s ralskými strážidly

    Vandrování s ralskými strážidly

    Stráž pod Ralskem, 47127

    (ve vzdálenosti 18,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    V okolí Stráže pod Ralskem najdeme mnoho zajímavých přírodních útvarů. Hned několik z nich lze projít formou jednoho výletu. Jsou to : Děvín, Široký kámen, Divadlo, Stohánek a Rašeliniště Černého rybníka. Děvín (421m n.m.)je čedičem prostoupený pískovcový vrch se zříceninou stejnojmeného hradu. Ten byl postaven roku 1250 rodem Markvaritců a v roce 1645 jej pobořili švédové. Zbyly z něj, bohužel, pouze části obvodovůého zdiva. Zřícenina je zapsána na seznamu kulturních památek. Široký kámen (stolová hora) je pro turisty jen těžko přístupná a proto se zde daří živočichům. Svá hnízdiště zde mají: sokol stěhovavý a výr velký. Dále zde můžeme vidět zmiji obecnou, ještěrku obecnou a slepýše křehkého. Divadlo je malý skalní amfiteátr z křemičitých pískovců. Pískovcovému bloku dominuje dva metry vysoká brána. Stohánek ("miniaturní stolová hora") je pískovcový blok přístupný pouze po schodišti vytesaném do skály. Na vrcholu jsou i vytesané zbytky poustevny z 18. století. Rašeliniště Černého rybníka o rozloze cca 4,25 ha. Na hladině rybníka nás jistě zaujme leknín bílý a v rašeliništi roste mnoho vzácných rostlin, jako např. rosnatka okrouhlolistá(masožravka). Z chráněných živočichů zde můžeme najít zmiji obecnou, ještěrku živorodou či čídlo královské atd. Více informací o této lokalitě získáte v Informačním Centru ve Stráži pod Ralskem. Přejeme Vám příjemnou cestu.
  • Loupežnický vrch

    Loupežnický vrch

    Rynoltice, 46355

    (ve vzdálenosti 18,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Zalesněný čedičový vrch byl dříve nazýván též Jestřáb a jeho vrcholek je dnes z větší části zlikvidován těžbou kamene. Ze zarostlého vrcholku je jen omezený výhled na Hvozd a některé sousední kopce v Německu. Na temeni vrchu stál kdysi hrad, který patrně sloužil k ochraně obchodní stezky, vedoucí z Čech přes Jablonné do Žitavy. Dnes je označován jako Větrov, ale jeho pravé jméno není bezpečně doloženo. Ve zprávě z roku 1369 je uvedeno pouze označení "starý hrad" a pozemkový záznam z roku 1592 hovoří už jen o Hradním kopci (Burgberg). Zbytky hradu byly v minulosti zcela rozebrány, takže v současné době tu po něm nezůstaly prakticky žádné stopy.

  • Besedické skály

    Besedické skály

    Železný Brod, 80022

    (ve vzdálenosti 18,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Nad levým břehem Jizery poblíž obce Besedice se ukrývá romantický labyrint pískovcových skal. Skalami vede okružní trasa. V seskupení U Kalicha uprostřed pěti skalních roklí se skrývá oltář Besedické skály s vytesaným kalichem a letopočtem 1634. Místo bývalo útočištěm nekatolíků v dobách protireformace, ale skýtalo azyl i v dalších nebezpečných dobách.
  • Vodní nádrž Souš

    Vodní nádrž Souš

    Desná, 46861

    (ve vzdálenosti 18,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Údolní přehrada Souš (Darre), ležící na říčce Černá Desná, byla postavena před první světovou válkou jako součást systému retenčních nádrží, majícího chránit oblast pod Jizerskými horami před povodněmi. Od roku 1974 slouží jako vodárenská nádrž pro zásobování Jablonecka pitnou vodou. Hráz je sypaná zemí, podobně jako přehrada na Bílé Desné. Ostatně, obě přehrady byly stavěny současně a kolaudace v roce 1915. V zátopové oblasti přehrady na Černé Desné se nacházelo 14 domů, jejichž majitelé si je demontovali a přenesli do okolních vesnic. V letech 1924 až 1927 proběhla rozsáhlá rekonstrukce, při které bylo zesíleno a navýšeno těleso hráze. Do začátku sedmdesátých let sloužila vodní nádrž k rekreaci, byla zde půjčovna loděk a na březích chatky. Chatky musely být odstraněny po té co se přehrada přeměnila na rezervoár pitné vody. Úprava vodní nádrže pro vodárenské účely probíhala v letech 1969 až 1974. Z úpravny je voda odváděna podzemním potrubím a zásobuje značnou část Jablonecka.

  • Paličník

    Paličník

    Bílý Potok, 46363

    (ve vzdálenosti 18,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Paličník leží na úbočí Klínového vrchu mezi Smědavou a Smrkem a je snad nejpůsobivější ze všech vyhlídek v Jizerských horách. Nejsnazší cesta je z Bílého Potoka po žluté turistické značce údolím Hájeného potoka nebo ze Smědavy přes rozcestí Předěl. Z vyhlídky je překrásný pohled na celé Frýdlantsko a na severní srázy „Jizerek“.

    Na vrcholové skále, která je obtížněji přístupná především v zimě, stojí velký dřevěný kříž. Vyhlídka je obehnána železným zábradlím.

    Paličník samotný, stejně jako západní svahy Klínové vrchu s mnoha dalšími skalními útvary jsou součástí přírodní rezervace Paličník resp. od roku 1999 národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.

     

  • Zdislavina Studánka

    Zdislavina Studánka

    Náměstí míru 23, Jablonné v Podještědí, 47125

    (ve vzdálenosti 18,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Pramen léčivé vody pod hradem zdobí empírový gloriet s osmi toskánskými sloupy. Místní obyvatelé věří, že má voda léčivé účinky blahodárně působící na lidský organismus. V blízkosti studánky se nachází státní hrad a zámek Lemberk. Malebnou krajinou s rybníkem prochází turistická stezka.
  • Bučiny u Rakous

    Bučiny u Rakous

    Rakousy, 82450

    (ve vzdálenosti 19,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Bučiny u Rakous jsou chráněnou přírodní rezervací mezi Turnovem a Malou Skálou. Svahy nad Jizerou se skalní stěnou, skalními bloky a sesuvy jsou porostlé polopřirozenými lesy s převažující květnatou bučinou s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Na vršku jsou v lese ukryty trosky středověkého hradu Zbirohy. Ze stejnojmenné osda je také rezeravace přístupná (případně od řeky Jizery).

  • Rašeliniště Jizery

    Rašeliniště Jizery

    Bílý Potok, 46363

    (ve vzdálenosti 20,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery najdeme východně od Bílého Potoka, na Velké Jizerské louce, podél toku řeky Jizery a v sousedství hranice s Polskem. Rezervace je součástí CHKO Jizerské hory. Toto území bylo vyhlášeno Národní přírodní rezervací v roce 1960, zaujímá rozlohu 201,88 ha a je v nadmořské výšce 850 m.

    Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery  tvoří vrchovištní rašeliniště s meandrujícím tokem řeky Jizery. V oblasti rezervace se vyskytuje jalovec zakrslý, bříza pýřitá a je to jedno z nejrozsáhlejších území s porostem kleče v českých horách. Národní přírodní rezervace je označována jako klenot jizerských hor. Je rovněž velmi významným územím s výskytem vzácných a ohrožených druhů mokřadních rostlin. Národní přírodní rezervace je nepřístupná veřejnosti, ale krásně si ji můžete prohlédnout z cest na české i polské straně údolí nebo z hřebene Pytláckých Kamenů.

  • Rybník Písečák

    Rybník Písečák

    Příšovice, 46346

    (ve vzdálenosti 21,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Rybník u obce Příšovice. Možnost koupání, rybaření i windsurfingu. Poblíž kemp, občerstvení a parkoviště.
  • Průrva  Ploučnice

    Průrva Ploučnice

    Mimoň, 80054

    (ve vzdálenosti 21,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Mezi obcí Noviny a městem Stráž pod Ralskem protéká říčka Ploučnice umělým vytesaným dvoudílným tunelem v pískovcovém masivu. Průrva Ploučnice byla k 17. prosinci 1997 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Průrvu občas projíždějí i vodáci, otužilci mohou průrvu projít (vody je zde maximálně do pasu) a na konci tunelu skočit do větší tůně kde se dá i plavat.
  • Pytlácké kameny

    Pytlácké kameny

    Kořenov, 46850

    (ve vzdálenosti 22,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Pytlácké kameny jsou jedním z nejznámějších jizerskohorských vrcholů, který tvoří skupina žulových skal s pěkným rozhledem po Středním jizerském hřebeni, rašeliništi Jizery i Jizerky a západních Krkonoších. Místo je nazváno po pytlákovi Hennrichovi, který měl pod nimi úkryt a který byl nedaleko od nich zastřelen lesníkem roku 1813. Přes Pytlácké kameny vede krásná hřebenová trasa z Předělu k osadě Jizerka.

  • Bukovec v Jizerských horách

    Bukovec v Jizerských horách

    Mladějov, 50745

    (ve vzdálenosti 22,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Bukovec je výrazný čedičový kopec (1005 m n. m.), dominanta nad osadou Jizerka na východním okraji Jizerských hor. Od roku 1960 přírodní rezervace díky velmi cennému rostlinnému systému - původní bukový porost, suťové ekosystémy s jilmem a klenem a bohaté bylinné patro s chráněnými druhy, např. vstavačovité rostliny. Přes kopec i jeho úbočím vede naučná stezka. Na jihovýchodním úpatí Bukovce se nachází starý čedičový lom.

  • Klokočské skály

    Klokočské skály

    Klokočí, 80024

    (ve vzdálenosti 22,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Skalní město ležící u vsi Klokočí mezi Turnovem a Kozákovem. Nabízí neopakovatelný rozhled na severní a jihovýchodní část Českého ráje. Na okraji Klokočských skal se nachází největší pískovcová jeskyně Českého ráje - Postojna.

  • Krkavčí skála

    Krkavčí skála

    Semily, 51301

    (ve vzdálenosti 23,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Nevšední skalní vyhlídka nabízí pohled do hlubokého údolí Jizery s Riegrovou stezkou na protějším břehu. Skála se vypíná 100 metrů nad hladinou řeky, pouhé 2 kilometry ze Semil při žluté turistické značce.

  • Galerie u Semil (přírodní památka)

    Galerie u Semil (přírodní památka)

    Semily, 51301

    (ve vzdálenosti 24,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Galerie je přírodní památka tvořená malebnou soutěskou na pravém břehu řeky Jizery, severozápadním směrem od Semil. Při návštěvě soutěsky si můžeme připadat jako v oblasti Slovenského ráje. Na obou březích nad řekou se strmě zvedají rozeklané skalní stěny a pilíře, které dosahují výšky 40 metrů. V roce 1990 byla kolem soutěsky vyhlášena přírodní památka nesoucí název Galerie. Podle historických záznamů byla soutěska v 19. století široká pouze jeden metr a bylo ji možné pohodlně překročit. V úzké soutěsce se zachytávaly ledové kry a spadené kmeny, což vytvořilo hráz a městu Semily hrozilo zatopení. Továrník Schmidt, který v Semilech budoval přádelnu, nechal soutěsku pomocí výbušnin rozšířit a tak získala dnešní šířku 15 až 20 metrů. Nad původní hladinou řeky byla v roce 1909 vystavěna visutá železná galerie, která je zabudovaná přímo ve skále. Nedaleko soutěsky byl postaven jez od něhož vede přivaděč vody k nedaleké elektrárně ve Spálově. Voda v přivaděči v jednom úseku protéká tunelem, který má délku 1,3 km.

  • Kozákov

    Kozákov

    Radostná pod Kozákovem, Tatobity, 80020

    (ve vzdálenosti 24,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Kozákov je ( 744 m.n.m.) je nejvyšší hora Českého ráje a zároveň i Podkrkonoší. Je to melafyrová hora, která byla ve třetihorách činnou sopkou. V dutinách melafyru krystalizovala ložiska olivínu a dalších polodrahokamů. Kameny z Kozákova zdobí stěny kaple sv.Kříže a sv.Kateřiny na Karlštejně stejně jako svatováclavskou kapli v chrámu sv.Víta v Praze. Kozákov je oblíbeným cílem pěších turistů i cyklistů z dalekého okolí. K Riegrově chatě, původnímu výletnímu objektu pocházejícímu z roku 1928, byla později dostavěna rozhledna. Došlo k tomu díky dohodě mezi armádou a Klubem českých turistů. Rozhledna byla zpřístupněna veřejnosti dne 23.dubna 1995 v rámci výstavby vojenského spojovacího uzlu na Kozákově. Severozápadní svahy hory jsou chráněny jako národní přírodní památka. Tvoří je ukloněné kry svrchnokřídových pískovců na lužickém zlomu. Zbytky přirozených lesních porostů přecházejí v pastviny se stromy a keři. Kozákov - národní přírodní památka. Nejvýraznější vrch Podkrkonoší (744 m), je součástí Ještědsko-kozákovského hřbetu. Na vrcholu Riegrova turistická chata KČT, otevřena r. 1928. Na západním svahu Kozákova je studánka "Radostná". Daleký výhled, lyžařské terény. Nová přístupná ocelová rozhledna. Naleziště drahokamů (achát, jaspis, chalcedon, záhněda, ametyst apod.). Dostupné pěšky, horské kolo
  • Panenský kámen

    Panenský kámen

    Jablonné v Podještědí, 47125

    (ve vzdálenosti 24,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Západně od Heřmanic v Podještědí se zvedá Jezevčí vrch ( 665 m.n.m.) a na jeho jihovýchodním úbočí je zajímavý skalní útvar Panenský kámen ( 484 m.n.m.). Panenský kámen tvoří tři skalní útvary z pevného prokřemenělého pískovce, na některých místech mřížovitě prostoupeného železitými a křemennými žilkami. Dříve byla na tomto kameni upravená vyhlídka, na jeho severní straně jsou vidět vytesané schody. Schody již nejsou v dobrém stavu a výstup nahoru není bezpečný. Nedaleko Panenského kamene prochází z Jablonného v Podještědí žlutá turistická značka.

  • Kopicův statek a skalní reliéfy

    Kopicův statek a skalní reliéfy

    Kacanovy, 82439

    (ve vzdálenosti 24,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Kopicův statek je jedním z nejkrásnějších dokladů lidové architektury v Pojizeří. Před statkem stojí socha sv. Jiří od Jana Chládka z roku 1806. Objekt dříve nazývaný Jirošova rychta, získal své nynější jméno po Vojěchu Kopicovi, který se na statek přistěhoval v roce 1932. Objekt je veřejnosti nepřístupný, ale v jeho nejbližším okolí můžete navštívit galerii v přírodě. Kopicovo sochařského umění můžete spatřit v údolí pod statkem. Přímo do pískovcových skal jsou zde vytesány krásné reliéfy - např. Horymír, Jan Hus, Přemysl Oráč nebo Jiří z Poděbrad. Tyto reliéfy sem přitahují návštěvníky již desítky let.
  • Jezevčí vrch

    Jezevčí vrch

    Mařenice, 47156

    (ve vzdálenosti 24,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Jezevčí vrch je výrazný rozložitý kopec (665 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od Heřmanic. Místní lidé jej často nazývají starým jménem Limberk a na některých mapách se také označuje jako Jílový vrch. Znělcový vrchol hory vystupuje nad podložní křídové pískovce, které budují dolní část hory a na jejím západním úpatí vytvářejí nevelké rokle a skalní stěny. K jihovýchodu vybíhají z masivu Jezevčího vrchu dva hřbety s čedičovými vrchy Dubina (467 m) a Dubový vrch (469 m).

    Ve vrcholové části kopce je rozsáhlá národní přírodní rezervace, která byla vyhlášena v listopadu 1967. Předmětem ochrany je rozsáhlý a dobře zachovaný přirozený smíšený les na znělcovém podkladu, typický pro oblast Lužických hor. Tvoří jej převážně bučina pralesovitého charakteru, v jejímž bohatém bylinném podrostu nalezneme například žebrovici různolistou, lýkovec jedovatý, kokořík přeslenitý a barvínek menší, na jaře jsou nápadné kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, sasanka pryskyřníkovitá a dymnivky. Na samotném vrcholu převládá jilmobukový les s větším počtem statných exemplářů javoru klenu a jasanu ztepilého, ve kterém je velmi bohatý souvislý podrost měsíčnice vytrvalé. Z jejích světlefialových květů se koncem května šíří intenzivní vůně. Níže na svazích přechází bučiny ve smíšený les se smrky a modříny, v jihozápadním cípu rezervace roste borová monokultura s hasivkou orličí. V rezervaci žijí také někteří zajímaví živočichové, jako například čolek horský, skokan štíhlý, užovka obojková, zmije obecná nebo ještěrka živorodá. Vedle jezevce lesního se zde vyskytuje také kuna skalní, tchoř tmavý, lasice kolčava a hranostaj; z ptáků zde žije například krahujec, jestřáb, datel černý, linduška menší, lejsek černohlavý a občas tu hnízdí i výr velký.

    Dnes je plochý a lesem zarostlý vrchol kopce bez výhledu a značená odbočka, která na něj vedla, byla v roce 1985 zrušena.

  • Janské kameny

    Janské kameny

    Krompach, 47157

    (ve vzdálenosti 24,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Janské kameny ( 604 m.n.m.) tvoří skupina čedičových skal a najdeme je severovýchodně od obce Krompach, v těsném sousedství hranice s Německem. Skála získala svůj název podle bývalé sochy sv. Jana Křtitele. Skály jsou částí čedičové žíly, která pozvolným působením povětrnostních vlivů na pískovcové skály byla vypreparována do podoby několika skalních zdí vystupujících nad okolní terén.

    Největší a nejlépe zachovaná skalní zeď je na východním konci. Je dlouhá 25 m, vysoká 10 m a na jejím vrcholku jsou zbytky zděné vyhlídkové plošiny se zábradlím. Z vyhlídkové plošiny, ale i z přístupové cesty je nádherný výhled k severovýchodu na Žitavské pohoří se zříceninou hradu a kláštera Oybin, dále na Hvozd s rozhlednou, Klíč a Luž.

  • Arboretum Bukovina

    Arboretum Bukovina

    Karlovice, 51262

    (ve vzdálenosti 25,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Arboretum najdete na naučné stezce Hruboskalsko v CHKO Český ráj, která byla otevřena 1. 6. 1979 a vede od zámku Hrubá Skála až ke skalní vyhlídce Hlavatice. Leží v sousedství hájovny. Je zde 35 druhů stromů, převážně ze Severní Ameriky, a mnoho dalších. V sezóně je zde otevřeno informační středisko Českého Ráje. Arboretum je dostupné také po červené značce z Turnova (6 km).

  • Příhrazské skály

    Příhrazské skály

    Mnichovo Hradiště, 29501

    (ve vzdálenosti 25,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Příhrazské skály se rozkládají na východ od vrchu Mužský. Jde o unikátní skalní město tvořeno převážně strmými pískovcovými skálami. V Příhrazských skalách se nachází 178 skalních věží, které každoročně lákají mnoho horolezců. Nejznámější a také jednou z nejobtížnějších skalních věží je Kobylí hlava.

  • Hruboskalské skalní město

    Hruboskalské skalní město

    Turnov, 51101

    (ve vzdálenosti 26,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Skalní město je tvořeno pískovcovými skálami dosahující výšky až 60 metrů. Díky přírodním vlivům zde nalezneme mnoho zajímavých přírodních úkazů. Lokalita byla osídlena již 5000 let před našim letopočtem a ve středověku zde bylo postaveno několik hradních opevnění (Valdštejn, Hrubá Skála). Nyní je skalní město oblíbeným cílem turistů a horolezců. Celé území je velmi atraktivní a točilo se zde již několik filmů.

  • Adamovo lože

    Adamovo lože

    Karlovice, 51262

    (ve vzdálenosti 26,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    František Adam z Valdštejna, rytíř maltézského řádu, který bojoval v létech 1787 - 89 v tureckých válkách, pobýval později u svého bratra Josefa na Hrubé Skále v soutěsce. Nedaleko zámku nechal zřídit "Venušinu sluj". Turnovský sochař Chládek vytesal na jeho objednávku do skály oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice, a byl zakončen soškou Amora. Naproti byla vytesána široká pohovka, pod níž se choulí dva lvi, dnes již jako všechny ostatní reliéfy těžko rozeznatelní. Místo bylo v minulém století často navštěvováno mileneckými dvojicemi a dostalo jméno "Adamovo lože".

  • Vrch Mužský

    Vrch Mužský

    Mnichovo Hradiště, 29501

    (ve vzdálenosti 26,2 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Vrchol Mužský (463 m n. m.) je skalní plošinou s čedičovým vrcholem, nacházející se v blízkosti Mnichova Hradiště, nedaleko Drábských světniček. Z vrcholu je kruhový výhled a stojí zde pomník připomínající prusko - rakouské války. Pod vrcholem se rozkládá přírodní úkaz nazývaný tančící les. Stromy rostou šikmo ke svahu.

  • Klamorna

    Klamorna

    Mnichovo Hradiště, 29501

    (ve vzdálenosti 26,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Klamorna je skalní útvar pod vrcholem Mužský ( 463 m.n.m.), východně od Mnichova Hradiště a v oblasti přírodní rezervace Příhrazské skály. Toto území bylo díky přirozenému skalnímu opevnění osídleno již v pozdní době kamenné. Dle archeologických průzkumů bylo na tomto místě také hradiště v mladší době bronzové lidu lužické kultury. V 13. století tu stával skalní hrad, jež byl v 15. století opuštěn. Z hradu se tu dochovaly vytesaná nádrž na vodu v pískovcové skále dosahující hloubky kolem 5 m, místnosti vytesané ve skále a výklenky kde byly dříve dřevěné trámy a opory. Ke Klamorně vede z Mnichova Hradiště červená turistická značka.

     

  • Kunratické rybníky

    Kunratické rybníky

    Kunratice u Cvikova, 47155

    (ve vzdálenosti 26,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Severně od obce Kunratice u Cvikova směrem na Mařenice se nacházejí vedle sebe dva rybníky. Jsou umístěny mezi lesy a u horního z nich je písečná pláž. Je zde možné koupání. Nedaleko od těchto rybníků se nachází "partyzánská jeskyně" skupiny Waltro.
  • Hradčanské rybníky

    Hradčanské rybníky

    Mimoň, 80144

    (ve vzdálenosti 26,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Hradčanské rybníky jsou soustava pěti rybníků v okolí obce Hradčany. Jedná se o rybníky Černý, Vavrouškův, Strážovský, Držní a Hradčanský. Po hrázi Hradčanského rybníka prochází silnice a je využíván jako přírodní koupaliště. Čtyři zbývající rybníky jsou součástí přírodní rezervace Hradčanské rybníky, která byla vyhlášena v roce 1967 a její rozloha je 144,65 ha. K rybníkům přiléhá rašeliniště s rašeliništními druhy rostlin, dále mokřady a rozlehlé lesy. Z ohrožených druhů rostlin tu najdeme trávu odemku vodní, prstnatec plazmatý, ďáblík bahenní aj. V okolí vodních ploch hnízdí značné množství vodních ptáků a mezi nimi můžeme spatřit čápa černého. V roce 1989 až 1993 byl v této oblasti proveden průzkum, při kterém bylo zjištěn výskyt 698 druhů motýlů. K nejvzácnějším z motýlů patří trávníček, makadlovka a zavíječ pryskyřičný.
  • Dutý kámen - sluneční hodiny

    Dutý kámen - sluneční hodiny

    místní část Drnovec, Cvikov, 47154

    (ve vzdálenosti 27,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    V blízkosti Cvikova za místní částí Drnovec se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen. Pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá. Nalezneme tam čtyř až šestiboké sloupky, vzniklé přestavením ve styku se žhavým čedičem. Na kruhové skalní plošině jiné skály jsou umístěny sluneční hodiny. Uprostřed je zapuštěn hrot pro slunenční stín. Na kruhu jsou dále vyznačeny směry kilometrových vzdáleností hlavních evropských měst. Místně se celá skupina skal nazývá "Sluneční hodiny". Plošina okrajové skály nabízí pěkný pohled na město a jeho okolí.
  • Brazilka (přírodní rezervace)

    Brazilka (přírodní rezervace)

    Krompach, 47157

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Brazilka je mokřinová louka, ležící asi 1,5 km severně od Dolní Světlé pod Luží, nedaleko hraničního přechodu do Waltersdorfu. Pojmenována byla podle zaniklé samoty v její blízkosti. Přestože byla tato cenná lokalita v 80. letech nevhodným odvodněním téměř zničena, některé vzácné druhy rostlin na ojedinělých vlhčích místech přežily. Na jaře roku 1999 zde byly proto provedeny úpravy, které by měly zpomalit odtok vody a zlepšit podmínky pro opětovné rozšíření mokřadních rostlin. V současné době se zde vyskytuje například rašeliník, vřes obecný, ostřice obecná, sítina ostrokvětá, všivec mokřadní a masožravá rosnatka okrouhlolistá. Můžeme zde zastihnout i některé z ohrožených živočichů, k nimž patří zmije obecná, ještěrka živorodá, chřástal polní nebo sluka lesní. V červnu 1999 byla na lokalitě zřízena krátká naučná stezka, která na čtyřech zastávkách seznamuje se zajímavostmi louky a se způsobem její obnovy.

  • Lavičky

    Lavičky

    Zákupy, 80000

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Skalní vyhlídka směrem k obci Velenice s lavičkou a stolem vytesanými do pískovce. Nachází se mimo značené turistické cesty. Pokud budete chtít toto pěkné místo navštívit, vydáte se po silnici z Velenic směrem na Lindavu a cca 350 metrů za Velenicemi se nachází odbočka do prava - lesní cesta. Na této odbočce se postavíte čelem k lesu - zády k silnici - a vydáte se vlevo vzhůru do kopce. Po cca 150 až 200 metrech dojdete na rozsáhlou zalesněnou plošinu a směrem k silnici naleznete Lavičky.
  • Mumlavský vodopád

    Mumlavský vodopád

    Harrachov, 51246

    (ve vzdálenosti 28,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    V údolí říčky Mumlavy přibližně 1,5 km od Harrachova najdete cca 10 m vysoký Mumlavský vodopád. Ten je jedním z nejkrásnějších a také nejmohutnějších v celé České republice. Jen pár desítek metrů proti proudu řeky naleznete také zajímavý erozní útvar - tzv. Obří kotle (obří hrnce) - balvany a skalní plotny s "mísami", které proud dále prohlubuje. Návštěva tohoto místa může být vhodným výletem jak pro seniory, tak i pro rodiče s malými dětmi. Cestou k Mumlavskému vodopádu budete míjet i Hornické muzeum nebo Liščí stezku, která zábavnou formou seznamuje děti s lesem a jeho obyvateli.

  • Borecké skály

    Borecké skály

    Rovensko pod Troskami, 51263

    (ve vzdálenosti 28,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Asi jeden kilometr na západ od Rovenska pod Troskami v Libuňské brázdě u obce Borek pod Troskami a v těsné blízkosti CHKO Český ráj se nachází pozoruhodné skalní město Borecké skály. V roce 1985 byly skály vyhlášeny chráněným územím a to přírodní památkou Borecké skály, jež zaujímá rozlohu 29,3 ha a je v nadmořské výšce 280 - 360 m.

    Skály se nacházejí na výšině nazývané Bor ( 360 m.n.m.). Přírodní památka chrání kromě skalního města také porost reliktního boru, jehož stáří je asi 120 let. Borecké skály jsou jakousi pískovcovou plošinou s členitými skalními okraji. Ve skalách se nachází několik menších jeskyní, která byly v minulosti osídleny. Na okraji Boreckých skalách je Čechova vyhlídka, ze které je nádherný výhled směrem na Trosky. Z Rovenska pod Troskami vede jižní částí přírodní památky a kolem vyhlídky modrá turistická značka.

  • Křížová vež

    Křížová vež

    Mařenice, 47156

    (ve vzdálenosti 28,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Křížová věž je štíhlá pískovcová skalní věž a najdeme ji v borovém lese rozkládajícím se nad jižním okrajem osady Naděje a západně od obce Mařenice. Občas bývá tento skalní útvar nazýván také jako Krkavčí nebo Havraní skála. Nejznámější je název Křížová věž a to podle kříže, jež byl umístěn na jejím vrcholu.

    Železný kříž na vrcholu skály dali v roce 1833 údajně postavit majitelé továrny v Antonínově Údolí. Koncem 19. století odtud svítila lidem do údolí lucerna a to díky místnímu tkalci. Světlo zde rozsvěcoval  více než 30 let.  Ještě ve 20. letech 20. století tu svítívalo světlo o velikonocích, ale po válce tento zvyk nadobro zanikl. Kříž později někdo shodil a teprve v roce 1978 byl opět upevněn na původní místo na vrcholu.

  • Rybník Věžák

    Rybník Věžák

    Lažany, Vyskeř, 51264

    (ve vzdálenosti 29,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Rybník zvaný též Věžický. Jedno z nejkouzelnějších míst Českého ráje. Rybník jehož jeden břeh tvoří pískovcové skály se stal i příhodným místem pro filmaře. Točily se zde exteriéry oblíbeného filmu "Jak dostat tatínka do polepšovny". Rybník má plochu 9 ha. Na skalních věžích je vyhlídka přístupná pěšinou od hráze. Na úpatí je studánka. Možnost koupání i občerstvení.
  • Hradčanské stěny

    Hradčanské stěny

    Mimoň, 80144

    (ve vzdálenosti 29,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Hradčanské stěny najdeme západním směrem od obce Hradčany, v severozápadní části Ralské pahorkatiny. Hradčanské stěny tvoří rozeklaná pískovcová plošina. Z plošiny vystupují vulkanity, bizardní skalní útvary a tajemná rokle. K zajímavým lokalitám Hradčanských stěn patří Havraní skála, Tvarožník a Jindřichův kopec.

    Hradčanské stěny jsou charakteristické řadou kontrastů. Najdeme tu několik úzkých divokých roklí s bukovým lesem a pozoruhodné skalní útvary, které ve větší části ukrývá les, jako malou skalní bránu. Oblastí Hradčanských stěn vede z obce Hradčany modrá a zelená turistická značka.

    Východním směrem od stěn je prostor bývalého vojenského letiště, kde nápisy na stěnách nám připomenou nedávnou historii naší země, jelikož jsou psány azbukou. Obec Hradčany v tomto období sloužila jako vojenská základna, dnes je rekreačním střediskem s nabídkou výletů do okolí, koupání v Hradčanském rybníce a nepřeberným množstvím houbařských lokalit.

  • Luž

    Luž

    Mařenice, 47156

    (ve vzdálenosti 29,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Výrazná znělcová hora (793 m) je nejvyšší horou Lužických hor. Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák), místními lidmi z německé strany hor byla také nazývána Mittagsberg (Polední hora). Německé jméno Lausche je prý doloženo od roku 1631, český název Luž byl poprvé použit v roce 1909. Horským hřebenem přes vrchol Luže vedla odedávna zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, což dokazují dochované hraniční kameny. Dnešní státní hranice s Německem prochází přes vrcholovou plošinu, která je dostupná návštěvníkům z obou států. Na území Německa je nepřístupná retranslační věž, na české straně je jen provizorní nízké závětří. Skromný dřevěný hostinec byl postaven na vrcholu již v roce 1823. Majitel stavbu stále vylepšoval a v roce 1833 k ní přistavěl i malou rozhlednu. V roce 1882 byla chata rozšířena. Výstavná horská chata stála na území obou států a hraniční čára ji rozdělovala na část německou a rakouskou (českou). Přímo uprostřed vyrůstala ze střechy budovy 10 m vysoká vyhlídková věž. Na místě staré chaty zůstaly pouze zbytky základů a schody. Chata na Luži byla hojně navštěvována a i přes pohnutou dobu byla restaurace v provozu až do konce druhé světové války. Poté turistický ruch ustal, protože obě strany hranice oddělily ostnaté dráty a na počátku roku 1946 celá chata do základů vyhořela. Z vrcholu Luže byl vždy nádherný kruhový rozhled od Krušných hor a Děčínského Sněžníku přes České středohoří až po Ještěd, Jizerské hory a vrcholky Krkonoš, na severu pak na města a kopce Šluknovského výběžku a Horní Lužice v Německu. Nyní je však výhled k východu omezen vzrostlými stromy. Na jihovýchodním úpatí hory je osada Myslivny s lyžařským areálem. Vlek, slalomový svah a skokanský můstek jsou též na německé straně Luže u Waltersdorfu.

  • Tachovský vodopád

    Tachovský vodopád

    Troskovice, 82455

    (ve vzdálenosti 29,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Tachovský vodopád je zajímavý krasový útvar, který dostal jméno podle vesničky Tachov u Troskovic v Českém ráji. Jde o geomorfologický fenomén - kaskádu z kompaktního pěnovce, sintrové povlaky na křemenném pískovci, skalní perforace a jeskyně. Lokalita je chráněna jako přírodní památka, přičemž ochrana se vztahuje i na květenu vázanou na zvýšený obsah vápníku.

    Zdroj: CHKO Český ráj

  • Meandry Ploučnice

    Meandry Ploučnice

    Mimoň, 47124

    (ve vzdálenosti 30,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Meandry Ploučnice jsou asi nejatraktivnější částí na 85 km dlouhém sjízdném úseku této řeky. Najdeme je mezi Mimoní a Českou Lípou a zajímavé jsou na této údolní nivě především z velké části zachované lužní lesy a louky. Přímo kolem řeky nevedou žádné cesty, proto je nejlepší projet si tento úsek lodí.
  • Údolí Plakánek

    Údolí Plakánek

    Dobšín, 82577

    (ve vzdálenosti 31,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Plakánek je malebné kaňoňovité údolí tvořené říčkou Klenice a Veseckým potokem, lemované pískovcovými skalami. Údolí bylo pojmenované podle rodiny Plakánků, jež v tomto místě v 17. století pálila černé uhlí. Přírodní rezervace Údolí Plakánek byla vyhlášená v roce 1999 a zaujímá rozlohu 90,8 ha. Přírodní rezrervace chrání ohrožené a cenné druhy lučních květin jako kosatec žlutý, upolín nejvyšší či prstnatec májový a okolní jehličnaté lesy. Oblast přírodní rezervace je jediným nalezištěm u nás vzácné lysé formy knotovky červené. Údolím prochází naučná stezka Údolí Plakánek a v jižní části rezervace se křižuje modrá a červená turistická značka.

  • Panenské skály

    Panenské skály

    Sloup v Čechách, 80033

    (ve vzdálenosti 31,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Severovýchodně od obce Radvanec se rozkládá Údolí samoty a na jeho okraji najdeme dvojici pískovcových skal nazvanýh Panenské skály. Vetší ze skal je Čertova skála a nebo Škuner a je vysoká 30 m. Druhá skála je štíhlá věž nazývaná Pirát či Panenská skála. Tato skála má zajímavý tvar a ve vrchní části je malé skalní okno. Kolem úpatí skal protéká Dobranovský lesní potůček a na jeho břehu je studánka s upraveným pramenem  a stříškou. Pod skalami je malý skalní výklenek s vytesanou lidovou plastikou. Z obce Radvanec vede kolem skal modrá turistická značka, jež pokračuje do města Cvikov.

  • Břehyně-Pecopala (přírodní rezervace)

    Břehyně-Pecopala (přírodní rezervace)

    Doksy, 47201

    (ve vzdálenosti 31,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Oblast chráněného území byla dříve součástí CHKO Máchovo jezero. Břehyně je rybník s rozsáhlou faunou a florou. Pecopala je pískovcové pohoří s roklemi a propastmi. Od roku 1962 slouží jako škola ochrany životního prostředí, biologové zde studují řasy a sinice z třetihor. Přes hráz Břehyňského rybníka prochází žlutá turistická trasa z Doks do Starých Splavů. Pokud si mírně popojdete můžete přes rybník uvidět nádherné panorama Malého a Velkého Bezdězu, na němž se vypíná dominatna oblasti hrad Bezděz. Přes Pecopalu prochází z Hradčan (Minizoo - saloon Osamělá Hvězda) do Starých Splavů modrá turistická trasa.

  • Skalka Trojhran

    Skalka Trojhran

    Jiřetín pod Jedlovou, 40756

    (ve vzdálenosti 31,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Východně od Jiřetína pod Jedlovou se zvedá vrchol Ptačinec a 150 m západně od tohoto vrcholu je nevelká skalka Trojhran (673 m.n.m.). Trojhran je v místech zalomení státní hranice. Skalka je z šedobílého křemenného pískovce a u jejího úpatí je zasazen žulový sloupek česko-německé hranice z počátku 30. let 20. století.

    Do stěn skalky je vytesána řada starších znaků a letopočtů. Najdeme zde počáteční písmena tří panství, jejichž hranice se zde dříve stýkaly a podle nichž skalka dostala své jméno. Na skalce je vytesáno také sedm různých letopočtů, jež pocházejí pravděpodobně z kontrol a vymezování hranic panství. Tyto hranice jsou v okolí dodnes vyznačeny starými kamennými mezníky. Z osady Horní Světlá a přes vrchol Luž ( 792 m.n.m.) vede ke skalce červená turistická značka.

  • Pětikostelní kámen

    Pětikostelní kámen

    Kytlice, 40745

    (ve vzdálenosti 32,2 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Severovýchodně od obce Kytlice, nedaleko Stožeckého sedla je nevelká čedičová skalka nazývaná Pětikostelní kámen ( 689 m.n.m.). Skalku tvoří malá kupa se starým lomem. Od Pětikostelní skalky je krásný výhled do údolí Lesenského potoka, na Jelení kameny, Jedlovou a Tolštejn, do okolí Jiřetína pod Jedlovou a dále směrem k Rumburku.

    Skalka získala svůj název podle výhledu od ní, měly by být vidět věže pěti kostelů nebo kapliček v okolí. Většinou jsou však vidět jen čtyři: ve Studánce, Dolním Podluží, Jiřetíně pod Jedlovou a na Křížové hoře. Kolem skalky prochází modrá turistická značka z osady Nová Huť a odtud dále pokračuje do Dolního Podluží.

  • Havraní skály

    Havraní skály

    Nový Bor, 47301

    (ve vzdálenosti 32,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Havraní skály jsou tvořeny skupinou pískovcových skalních věží, nazývaných horolezci Rozeklaná, Potupená a Půlená skála. Skály vyčnívají z nevelkého 300 m dlouhého pískovcového hřbetu a najdeme je východně od Nového Boru. Skály dosahují výšky 20 m a z jejich vrcholků je pěkný výhled do okolí.

    Největší a nejvyšší skála (371 m.n.m.) sloužila podle pověstí  v 17. století jako popraviště Sloupského hradu. V roce 1829 nechal hrabě Karel Kinský zpřístupnit její vrcholovou plošinu vytesaným schodištěm, které je však dnes již ve velmi špatném stavu. Z vyhlídky na skále jsou vidět zalesněné vrcholky v okolí hradu Sloup, vrchol Špičák u České Lípy a v dálce táhlý Vlhošť se špičatým Ronovem, Nový Bor s Chotovickým vrchem, za ním Česká skála u Práchně a výrazný kužel Klíče.

    Podle místní pověsti představují Havraní skály zkamenělé průvodce zlého rytíře, jež zkameněly za trest za pronásledovaní nevinné dívky. Tato pověst se váže i k nedaleké Panenské skále. Kolem Havraních skal vede z Nového Boru zelená turistická značka a značená cyklostezka.

  • Lesní divadlo

    Lesní divadlo

    Sloup v Čechách, 47152

    (ve vzdálenosti 33,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Lesní divadlo bylo postaveno roku 1920 na návrh malíře Ringela, v létě 1921 bylo slavnostně otevřeno Hauptmannovou hrou Potopený zvon. Divadelní zákulisí bylo za skalním masivem. Jeviště mělo na své severní straně asi 3,5m vysokou válcovou věž, spojenou se skalním masivem kamennou zdí s gotickou bránou. Dále zde bylo možno nalézt ještě několik dřevěných staveb, orchestřiště a hlediště s dřevěnými lavicemi s kapacitou přibližně 1600 diváků. Divadlo sloužilo nejen ke kulturním vystoupením místních ochotnických a pěveckých spolků, ale účinkovaly v něm také různé amatérské i profesionální soubory ze vzdálenějších míst. Po roce 1960 ale lidé ztratili o přírodní představení zájem a divadlo chátralo. Roku 2000 byla zbořena i kamenná věž a zeď s bránou, ale již v roce 2004 bylo jeviště s hledištěm opět obnoveno. O rok později následovala i stavba kamenné zdi s bránou a věží. Divadlo je tak sezónně opět využíváno ke kulturním vystoupením. Lesní divadlo leželo v mělké skalnaté sníženině na jihozápadním úpatí pískovcového ostrohu Na Stráži, asi 0,5 km jižně od Sloupu. S jeho výstavbou podle návrhu malíře Ringela se začalo v roce 1920 a v létě následujícího roku bylo slavnostně otevřeno Hauptmannovou hrou Potopený zvon (Die Versunkene Glocke). Divadlo využívalo členitý pískovcový skalní masiv, za nímž se ukrývalo zákulisí. Jeviště bylo na severní straně ukončeno asi 3,5 m vysokou válcovou věží, spojenou se skalním masivem kamennou zdí s gotickou bránou. Mimoto na něm byly ještě další dřevěné stavby, vzájemně propojené ve skále vytesanými průchody a tunely. V příkopu pod jevištěm bylo orchestřiště a na protilehlém svahu bylo upravené hlediště s dřevěnými lavicemi asi pro 1600 diváků. Divadlo sloužilo nejen ke kulturním vystoupením místních ochotnických a pěveckých spolků, ale účinkovaly v něm také různé amatérské i profesionální soubory ze vzdálenějších míst. Tradice divadelních představení v přírodě se udržela i po 2. světové válce. Ve dnech 5. až 7. července 1946 se tu konala slavnost sbratření s Lužickými Srby, kteří zahráli hru na námět z lužickosrbských dějin "Knjez a robocán". V létě roku 1958 zde proběhla akce nazvaná "Mikovcovo léto 1958", kvůli níž bylo divadlo v letech 1957-1959 rozsáhle upravováno. V té době bylo opraveno pódium, vyměněny lavice v hledišti a postaveny vstupní brány s pokladnami a nové sociální zařízení. Po roce 1960 ale zájem o lesní divadlo upadl a jeho zařízení postupně zchátralo. V roce 2000 byla zbořena i kamenná věž a zeď s bránou, takže dnes tu najdeme už jen skromné pozůstatky hlediště a jeviště s vytesanými schody a skalními tunely. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Klíč

    Klíč

    Svor, 47151

    (ve vzdálenosti 33,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Hora Klíč s nadmořskou výškou 760 metrů patří mezi oblíbené turistické cíle. Z vrcholu je nádherný rozhled do celého okolí. Na jihozápadním svahu se nachází svislá stěna, pod kterou je největší suťové pole v Lužických horách. Výstup je možný pouze po značených stezkách, neboť vrcholová část hory je přírodní rezervací.

    Klíč je jednou z nejznámějších krajinných dominant Lužických hor. Strmý znělcový kužel (760 m) nedaleko Svoru výrazně převyšuje okolní kopce a skalnatá plošina na jeho vrcholu umožňuje vynikající panoramatický rozhled na Lužické hory, Ještěd, Ralskou pahorkatinu, České středohoří a vzdálené kopce v Německu. Za jasného počasí je vidět i Jizerské hory a Krkonoše. Jihozápadní úbočí hory je přerušeno až 60 m vysokou, místy převislou skalní stěnou, na níž se v zimě vytvářejí mohutné ledové záclony, rampouchy a ledopády. Na příkrém svahu pod stěnou je rozsáhlé suťové pole. Na skalách a sutích můžeme při troše štěstí zahlédnout kamzíky, kteří byli v Lužických horách vysazeni na počátku 20. století. V roce 1967 byla ve vrcholových partiích vyhlášena přírodní rezervace. Na jižních skalnatých svazích se zachoval řídký porost dubu zimního s jeřábem, javorem klenem, jilmem a lískou, který je jednou z nejvýše položených teplomilných doubrav v Čechách. Ve zbytku květnaté bučiny rostou konvalinky, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná. V červnu rozkvétají lilie zlatohlávek, orlíček planý nebo česnek pažitka horská. Na skalách a zastíněných sutích roste tolita lékařská a vzácné glaciální relikty, hvězdnice alpská a kapradinka skalní, které se zde udržely po ústupu posledního zalednění ve starších čtvrtohorách. Lesní porosty na Klíči trpí dálkovými přenosy znečišťujících látek, takže severní svah se v posledních 20 letech výrazně změnil. Po smrkovém lese zde není ani památky a od 700 m nadmořské výšky k vrcholu rostou hlavně trávy se sporadickými jeřáby a břízami. Na mapách se hora poprvé uvádí roku 1720 pod jménem Kleis, jako Klíč je uvedena až v průvodci z roku 1928. Jméno hory se odvozuje od praslovanského výrazu "ključ", kterým bývala označována vyvěrající voda. Pod sedlem na západní straně kopce jsou opravdu vydatné prameny, sloužící dnes k napájení vodovodu, jehož přepad je v lese pod kamenným mořem upraven jako Kamzičí studánka. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Kotel (Kokrháč)

    Kotel (Kokrháč)

    Rokytnice nad Jizerou, 51244

    (ve vzdálenosti 33,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Dominující svorový vrchol západních Krkonoš a s nadmořskou výškou 1435 metrů nejvyšší bod Libereckého kraje. Hřeben navazuje na západněji položenou Lysou horu a pokračuje mírným klesáním na Harrachovy kameny, ovšem impozantní je pohled od horních Míseček. Na jihovýchodních svazích Kotle totiž ledovec vyhloubil typické kary, tzv. Kotelní Jámy (Velká a Malá). Dále v údolí zahradila moréna (kamenná stěna nahrnutá postupujícím ledovcem, který později odtál) jediné ledovcové jezero na české straně Krkonoš, které ovšem postupně zarůstá - jedná se o Mechové jezírko. Své útočiště tu nalezla vzácná horská květena (sasanka narcisokvětá, hvozdík pyšný, lilie zlatohlavá aj.), na severním svahu leží Růženčina zahrádka - dosud zachovalý geometrický obrazec z vyrovnaného valu kamení z r.1743. Kotel je mnoha znalci přírody považován za nejkrásnější českou horu. Nejkratší přístup je od parkoviště na Mísečkách po zelené turistické značce přímo Kotelními jámami, vrchol obchází ze severu červená značka mezi Dvoračkami a Vrbatovou boudou.

  • Jelení kameny

    Jelení kameny

    Jiřetín pod Jedlovou, 40756

    (ve vzdálenosti 34,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Jelení kameny jsou dvě nápadná čedičová skaliska, vystupující z pískovcového hřbetu táhnoucího se mezi nádražím Jedlová a Stožeckým sedlem. Někdy se tímto názvem označuje i celý hřbet. Původně se název Jelení kámen vztahoval jen na holý skalní blok (658m), vyčnívající k severu od bezejmenného návrší (665m) uprostřed hřbetu. Z temene skalního bloku je výhled do Míšeňského dolu a na okolní kopce, mezi nimiž vyniká skalisko Tolštejna a rozložitý masiv Pěnkavčího vrchu s Čertovou plání a Kozím hřbetem. Z Jiřetína pod Jedlovou vede k Jelením kamenům zelená turistická značka.

  • Pramen Labe

    Pramen Labe

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 34,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Pramen naší nejvýznamnější české řeky Labe vyvěrá na Labské louce, sousedící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Tento pramen v roce 1684 symbolicky vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talemberka a tak se Labská louka stala definitivně českým územím. V roce 1968 byla provedena úprava pramene Labe a nainstalována kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras (červené, zelené a žluté).

  • Vodní nádrž Lesenská

    Vodní nádrž Lesenská

    Jiřetín pod Jedlovou, 40756

    (ve vzdálenosti 34,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Nevelká vodní nádrž na Lesenském potoce je těsně u hlavní silnice na severním okraji osady Lesné. Podle nedalekého Dolního Podluží je také někdy označována jako Podlužská přehrada a podle lidového podání je nejmenší přehradou v Čechách. Zadržuje přívalové vody, slouží sportovnímu rybářství a neoficiálně i ke koupání. Dříve sloužila také jako zdroj energie pro podlužskou firmu Brasse. Hráz přehrady, přístupná od hlavní silnice, je ukončena na úpatí severního výběžku Kozího hřbetu volným přepadem a nedá se proto přejít na druhou stranu.

  • Provodínské kameny

    Provodínské kameny

    Provodín, 47167

    (ve vzdálenosti 34,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Přírodní památku Provodínské kameny najdeme na vrcholku Lysá skála ( 419 m.n.m.), jež se zvedá severně nad obcí Provodín a v oblasti Ralské pahorkatiny. Toto území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1956, zaujímá rozlohu 2,31 ha a je v nadmořské výšce 352 - 419 m.

    Provodínské kameny tvoří skupina čedičových kamenů. Největší z kamenů je nazýván Lysá skála a nebo Spící panna a to díky svému tvaru. Další kameny jsou Neubeuerův nebo-li Puchavec ( 341 m ), Michlův ( 387 m), Strausův ( 376 m) a Pitrův vrch (345 m). Kameny jsou rozprostřeny v délce 3 km a jsou porostlé hájky kromě Lysé skály. Přírodní památku Provodínské kameny tvoří právě Lysá skála a kromě tohoto kamene chrání teplomilné druhy rostlin např. pelyněk ladní, čistec přímý, pelyněk pravý aj. Ke kamenův vede z obce Provodín modré turistická značka.

  • Harrachovy kameny

    Harrachovy kameny

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Harrachovy kameny ( 1421 m.n.m.) jsou nejznámějším skalním útvarem na vnitřním hřbetu Krkonoš. Zvedají se nad hranou Velké Kotelní jámy, východně od Lysé hory ( 1343 m.n.m.), nedaleko Vrbatovy boudy. Harrachovy kameny jsou žulovým skalním výchozem. Z tohoto místa je velmi krásný téměř kruhový výhled, vidět můžeme okolní vrcholky Krkonoš, Jizerské hory či hrad Trosky. Kolem Harrachových kamenů vede červená turistická značka z horské rekreační osady Dvoračky a značka dále pokračuje do Dolních Míseček.

  • Ambrožova vyhlídka

    Ambrožova vyhlídka

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 34,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Vyhlídka se nachází na hraně Labského dolu, výhled na meandrující tok Labe a panoráma východních Krkonoš. Pojmenována podle Jindřicha Ambrože (1878-1955), významného pracovníka Klubu českých turistů, autora turistických publikací a map, organizátora ochrany přírody a konzervátora památek.

    Kolem Ambrožovy vyhlídky vede červená turistická trasa z Vrbatovy na Labskou boudu.

  • Violík

    Violík

    Harrachov, 51246

    (ve vzdálenosti 34,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Violík (Labski Szczyt) je skalnatý vrchol (1472 m n. m.) na severním okraji Labské louky. Jedná se o skalnatý kužel žulových balvanů (tor) porostlý lišejníkem zeměpisným, na jižní straně 20 m vysoká členitá stěna. Vzhled ovlivňuje mrazivé zvětrávání.  Kolem Violíku vede cesta česko-polského přátelství mezi Voseckou boudou a Vysokým Kolem.

  • Valdštejnská skála

    Valdštejnská skála

    Kytlice, 40745

    (ve vzdálenosti 35,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Nad Hraničním rybníkem se zvedá zalesněný vrch Bučina ( 535 m.n.m.) a na jeho jihozápadním úpatí je velmi zajímavý skalní útvar Valdštejnská skála. Hraniční rybník najdeme severovýchodně od obce Kytlice v CHKO Lužické hory.

    Skála je tvořená čtyřmi bloky železitého pískovce, do jejichž stěn je vytesáno množství záhadných znaků, symbolů a letopočtů. Čelní stěně nejvyššího bloku dominuje velký kříž. Také na dalších stěnách skály jsou nejrůznější rytiny s letopočty. Některé symboly se podobají kamenickým značkám, jiné jsou považovány za znamení starých Vlachů. U Valdštejnské skály se v minulosti setkávaly hranice kamenického, zákupského a sloupského panství. Na svahu Bučiny mezi skálou a břehem Hraničního rybníka je dodnes několik očíslovaných hraničních kamenů.

  • Labský důl

    Labský důl

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Labský důl je horské údolí ledovcového původu v Krkonoších a najdeme jej mezi Dívčími Lávkami, Labskou loukou a podél toku Labe. Na území dolu je nápadný vodopád Labe (40m) a kaskádovitý vodopád Pančavy (250m). Nedaleko Labského dolu je suťová jeskyně Krakonošova klenotnice. Na severním svahu u jeskyně zřídil v roce 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších. V roce 1956 zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech. V oblasti Labského dolu se vyskytují vzácné druhy vysokohorských rostlin jako prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. Labský důl se rozprostírá v Krkonošském Národním parku. Labským dolem vede modrá turistická značka ze Špindlerova Mlýna.

  • Špičák u České Lípy

    Špičák u České Lípy

    Česká Lípa, 47001

    (ve vzdálenosti 35,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Velmi výrazný čedičový vrch (459 m n. m.) nad silnicí Nový Bor – Česká Lípa. Na kopci bývala výletní restaurace a rozhledna, tak však (přestože byla zrekonstruována) nyní slouží pouze jako vysílač a veřejnosti je nepřístupná. Krásná stvaba se ztrácí pod změtí železa. Vrch Špičák dal jméno také největšímu panelovému sídlišti v České Lípě, které je považováno za jedno z nejobludnějších v České republice.

  • Skalický vrch

    Skalický vrch

    Skalice u České Lípy, 47117

    (ve vzdálenosti 37,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Skalický vrch (484 m) je výrazný zalesněný kuželový kopec, strmě vyčnívající do výšky kolem 180 m nad jihovýchodním okrajem Skalice u České Lípy.  Na severním úpatí vrchu je možné najít vstup do bývalého podzemního pískovcového lomu. Přestože se po ukončení těžby v roce 1932 značná část podzemních prostor zřítila, dodnes tu je možné obdivovat až 9 metrů vysoké chodby s hladkými stěnami. Vstup je ovšem pouze na vlastní nebezpečí.

  • Jeskyně Komora

    Jeskyně Komora

    Chřibská, 40744

    (ve vzdálenosti 37,2 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Pod strmými skalnatými srázy na jihozápadní straně hřbetu Malého Stožce v Lužických horách je nevelká šikmá puklinová jeskyně Komora, která vznikla zřícením mohutného skalního bloku.

    V jeskyni se údajně kdysi skrýval Fridolín Rauch, který je v lidovém podání známý jako loupežník nebo podivín stranící se lidí. Podle dochovaného rozsudku z roku 1747 byl odsouzen pro hrdelní svatokrádežný zločin na šibenici. Lidové pověsti jej ale líčí jako sirotka, odsouzeného k smrti jen proto, že ztratil koně, patřícího sedlákovi u něhož sloužil. Lidé, kteří jej litovali, mu ale pomohli k útěku z vězení a od té doby se prý skrýval ve zdejší jeskyni. Z nouze se stal loupežníkem, který bohatým bral a chudým dával, a když o 15 let později zemřel, zůstala po něm v jeskyni spousta cenných věcí.

  • Medvědín

    Medvědín

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 37,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Tento zalesněný vrch leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m.

  • Prachovské skály

    Prachovské skály

    Jičín, 50601

    (ve vzdálenosti 37,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Pískovcové skalní město na jižním okraji Českého ráje v zalesněném terénu, 7 km severo-západně od Jičína. Rozlohou je neveliké, ale turisticky a horolezecky bohaté skalními seskupeními s prehistorickými nálezy. Prachovské skály jsou státní přírodní rezervací a chráněny již od roku 1933.

  • Vodní nádrž Chřibská

    Vodní nádrž Chřibská

    Chřibská, 40744

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Největší ze tří přehradních nádrží na území Lužických hor leží v lesnatém údolí na horním toku Chřibské Kamenice asi 1,5 km nad Horní Chřibskou. Přehrada postavená v letech 1912-1926 sloužila hlavně k zachycování povodňových vod a později byla využívána také k rekreaci. Dnes je vodní nádrž zásobárnou pitné vody pro Šluknovský výběžek a koupání je tu zakázáno. Pro potřeby pitné vody pro Šluknovský výběžek bylo koncem šedesátých let rozhodnuto o přebudování retenční nádrže na nádrž vodárenskou. V letech 1975 až 1977 byla přestavěna na vodárenskou nádrž. Na návodní straně hráze byla postavena nová válcová věž s osmistěnnou strojovnou, sloužící k ovládání výpustí a k odběru vody, pod nádrží pak byla zřízena úpravna pitné vody. Poslední úpravy proběhly v letech 1992 až 1994 a po této upravě je přehrada schopná zachytit i stoletou povodeň.

  • Vodní nádrž Labská

    Vodní nádrž Labská

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Gravitační přehrada Labská je na Labi pod Špindlerovým Mlýnem a byla vybudována v letech 1910 až 1916. Přehrada je nejhornějším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Vodní nádrž slouží k ochraně území před velkými vodami a k energetickému využití. Nedaleko přehradní hráze je upravená pláž a vodní nádrž slouží i jako přírodní koupaliště. V roce 1958 bylo rozhodnuto o rekonstrukci přehrady a až v roce 1966 byly opravné práce zahájeny. Přehradní hráz je 41,5 metrů vysoká, 153,3 metrů dlouhá a 6,15 metrů široká v koruně. Vodní nádrž zaujímá plochu 40 ha. Od roku 1994 pracuje pod hrází malá vodní elektrárna se 4 turbínami.

  • Ptačí kámen

    Ptačí kámen

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Ptačí kámen ( 1310 m.n.m.) se nachází severně nad Špindlerovým Mlýnem a zvedá se nad Medvědím dolem. Ptačí kámen neboli Ptačinec je žulová skalní rozsocha v hraničním hřebeni Krkonoš. Skalní útvar vznikl nestejnoměrným zvětráváním žuly. V jeho blízkém okolí najdeme další skalní útvary a to Dívčí a Mužské kameny. Ptačí kámen leží u modré turistické značky, v polovině cesty mezi Brádlorovými boudami a Petrovou boudou. Z Ptačího kamene je krásný výhled na západní část Krkonoš a do Labského dolu. K vrcholu Ptačího kamene vede lyžařský vlek.

    V severní části Krkonoš nedaleko státní hranice s Polskem se nachází několik skalních výchozů žuly, tzv. tory. Kromě Dívčích a Mužských kamenů je zde i Ptačí kámen. Tyto typické bloky bizarních tvarů vznikly nestejnoměrným zvětráváním žuly. Na vrchol Ptačince, který se tyčí nad Medvědím dolem, je veden lyžařský vlek z Davidových boud. Je zde řada turistických, cykloturistických a běžkařských tras. Nedaleko uvedené lokality, jižním směrem, leží Špindlerů Mlýn, který je nejznámějším horským střediskem v Čechách. Dále je v okolí několik horských boud, např. Fučíkovy boudy, Martinova bouda, Petrova bouda. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Dívčí kameny

    Dívčí kameny

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 38,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Dívčí kameny jsou jednou z nejtypičtějších skalních hradeb, které jsou vytvořeny z menšího množství blokovitých a věžovitých torů. Kolem této přírodní krásy vede hraniční cesta ze Slezského sedla, která bezpochyby patří k nejkrásnějším trasám, procházejícím Krkonošemi. Jde o jedinečné vyhlídkové místo. Nadmořská výška vrcholu je 1413 metrů.

  • Peklo u České Lípy (přírodní rezervace)

    Peklo u České Lípy (přírodní rezervace)

    Zahrádky, 47101

    (ve vzdálenosti 39,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Údolí se nachází mezi obcí Zahrádky městem Česká Lípa. Tato unikátní lokalita byla roku 1967 vyhlášena chráněným územím. Je asi 4 km dlouhé a cesta jím vede podél Robečského potoka. Cestu lemují vysoké pískovcové skály, které místy tvoří svislé stěny. Původní plány na stavbu železniční trati, která měla procházet touto lokalitou byly zrušeny díky aktivitám vlasteneckých, zejména německých spolků a údolí bylo zachráněno i pro následující generace.

  • Panská skála (Varhany)

    Panská skála (Varhany)

    Kamenický Šenov, 47114

    (ve vzdálenosti 39,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Čedičový vrch výrazně vystupující z náhorní plošiny u Práchně na východním okraji Kamenického Šenova je nejznámější geologickou rezervací u nás. Již v 18. století zde byl v činnosti lom, v němž byla postupnou těžbou odhalena jedna z nejkrásnějších ukázek sloupcové odlučnosti čediče u nás. Pěti až šestiboké pravidelné čedičové sloupce jsou téměř svislé, až 12 m dlouhé a mají 20 - 40 cm v průměru. Celý útvar připomíná píšťaly varhan, a proto je často nazýván právě "Varhany". Pod skálou je malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou. Na východním úpatí vrchu stojí starý kamenný sloup Panny Marie. Ze snadno dostupného vrcholu je pěkný rozhled k severu a západu na Kamenický Šenov a okolní kopce.

    Již před koncem 19. století se snažil českolipský Exkurzní klub zachránit tento jedinečný skalní útvar před zničením. Jeho snaha však byla dlouho neúspěšná, protože zákony na ochranu přírody ještě neexistovaly a na vykoupení lomu nebyly peníze. V roce 1902 vzniklo v Děčíně občanské sdružení, kterému se podařilo za shromážděné peníze dosáhnout alespoň zastavení těžby na vlastním vrcholku skály, takže těžba se zaměřila do hloubky. V roce 1906 byla s majitelkou lomu uzavřena dohoda o pronájmu hlavní stěny lomu na 6 let, po jejímž uplynutí však byla těžba opět zahájena a majitelka požadovala za další pronájem dvojnásobnou cenu, na kterou již shromážděný kapitál nestačil. Teprve po opakovaných intervencích byla v roce 1913 další těžba okresním hejtmanstvím v Děčíně zakázána. Pak ale přišla 1. světová válka, lámání kamene bylo přes četné protesty opět obnoveno a pokračovalo až do roku 1948, kdy bylo konečně definitivně zakázáno. Narušená skalní stěna pak byla zakonzervována a od roku 1953 je skála chráněnou přírodní památkou. Díky tomu zůstala zachována dodnes a pro svůj impozantní zjev i snadnou přístupnost je nejnavštěvovanějším vulkanickým útvarem u nás, známým i geologům v zahraničí. Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Její jméno vzniklo překladem německého názvu "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového označení Gehörnhaus. Slovem "Gehörn" se ve zdejším kraji kdysi označovaly strmě čnějící skalní útvary.

  • Farská louka

    Farská louka

    Skalice u České Lípy, 80034

    (ve vzdálenosti 40,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Přírodní památku Farská louka najdeme ve středu obce Slunečná v sousedství kostela a je součástí CHKO České středohoří. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1949, zaujímá rozlohu 0,22 ha a je v nadmořské výšce 300 m.

    Přírodní památku Farská louka tvoří bývalá farní zahrada s bohatým výskytem šafránu bělokvětého. V roce 1968 byla přírodní památka rozšířena i na další část louky pod kostelem. Podle zprávy z roku 1890 šafrán rostl také v přilehlých ovocných zahradách a i na další louce u hřbitova. Šafránu se nejlépe daří na pravidelně kosených loukách nebo pastvinách, takže louka se pravidelně kosí. Šafrány kvetou brzy po té co roztaje sních, většinou koncem března nebo začátkem dubna. Každoročně tu vykvete několik stovek rostlin. Kromě silně ohroženého šafránu bělokvětého se tu vyskytuje také bledule jarní.

  • Herdstein

    Herdstein

    Prysk, 47115

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Severně nad obcí Prysk se zvedá Střední vrch ( 593 m.n.m.) a severozápadně od tohoto vrcholku se zvedá nad údolím řeky Kamenice vrchol Herdstein ( 471 m.n.m.). Jedná se o čedičový vrch nazývaný také Hausstein nebo Hadstein. Z částečně zalesněného vrchu se zvedají dva výrazné skalní útvary a tvoří je sloupcovitě odloučený čedič. Z těchto skal je částečný výhled na okolní kopce a do údolí řeky Kamenice. Pod vrcholem stával ve 30. letech 20. století dřevěný hostinec.

  • Zebín

    Zebín

    Jičín, 50601

    (ve vzdálenosti 41,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Výrazný čedičový kuželovitý vrch (400 m n. m.) a přírodní památka severovýchodně od Jičína. Na vrcholu stojí barokní kaplička sv. Maří Magdalény. Dále zde najdete kostel ze 14. století, za ním na svahu dřevěnou zvonici. Odsud je krásný rozhled, např. na Valdice, Kumburk, Prachovské skály, Kozákovský hřbet, Tábor aj. Pod Zebín vás dovede z Jičína modrá turistická značka.

  • Líska (přírodní památka)

    Líska (přírodní památka)

    Chřibská, 40744

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Přírodní památka Líska se nachází na severovýchodním svahu Černého vrchu (631 m), severovýchodně od stejnojmenné osady Líska a je součástí CHKO Lužické hory. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1930, zaujímá rozlohu 6,52 ha a je v nadmořské výšce 510 - 625 m.

    Přírodní památka Líska chrání neobvykle rozsáhlý a bohatý porost měsíčnice vytrvalé. Území památky je lidově nazývané též Měsíční stráň nebo Měsíční údolí. Území se rozkládá v závěru svahové úžlabiny po obou stranách lesní silničky. Měsíčnice tvoří podrost vzrostlého bukového lesa s vtroušeným javorem klenem, habrem a jasanem. V oblasti roste i řada dalších bylin, např. mokrýš vstřícnolistý, čarovník nebo kyčelnice cibulkonosná. Z ohrožených druhů se zde vyskytuje ještě áron plamatý a lilie zlatohlavá. Od roku 1999 je lokalita oplocena, aby byl porost měsíčnice chráněn proti spásání zvěří.

  • Kozí hřbety

    Kozí hřbety

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 41,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Nádherný, velmi strmý svororulový a křemencový hřeben nad Svatým Petrem ve Špindlerově Mlýně. Nejvyšší bod, Krakonoš, dosahuje výšky 1422 m. Jde o místo dalekého výhledu. V 16.-17.století tu probíhala těžba měděných, arsenových a stříbrných rud.

    Chůze po hřebenu je z ochranných důvodů zakázána - jižní a severní svahy jsou v zimě silně velmi nebezpečné, protože zde dochází k častým sesuvům sněhu.

    Ze Svatého Petra vedou úbočím Kozích hřbetů značené cesty k Luční boudě.

  • Malý Šišák

    Malý Šišák

    Špindlerův Mlýn, 54351

    (ve vzdálenosti 42,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Malý Šišák je skalnatý vrchol na hranicích s Polskem (1440 m) nad Sedmidolím. I přes své jméno je o 16 m vyšší než Velký Šišák. Jihovýchodní svahy spadají do Čertova dolu s Čertovou strouhou, který jej odděluje od Čerova návrší. Po vrcholu Malého Šišáku prochází státní hranice s Polskem, po severním svahu, po polské straně, vede magistrála Česko - polského přátelství.

  • Přehrada Sudoměř

    Přehrada Sudoměř

    Sudoměř, 82637

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Vodní nádrž nacházející se v údolí Strenického potoka pod obcí Sudoměř. Údolím prochází značená turistická trasa Sellnerova stezka z železniční stanice Bezděz do železniční zastávky Sudoměř. Jedná se o velmi pěkné místo pro Váš odpočinek při výletu vedoucím touto oblastí.
  • Louka u Brodských

    Louka u Brodských

    Chřibská, 40744

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Přírodní památka Louka u Brodských se nachází přímo mezi chalupami na severním okraji Dolní Chřibské asi 500m od náměstí. Je pojmenována podle dlouholetých majitelů pozemku a je součástí CHKO Lužické hory. Toto území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1998, zaujímá rozlohu 0,68 ha a je v nadmořské výšce 340 m.

    Přírodní památka Louka u Brodských chrání hojný výskyt orchidejí. Jelikož po 2. světové válce přestala být louka pravidelně obhospodařována, množství kvetoucích prstnatců se postupně snižovalo. V roce 1994 byla v souvislosti s připravovaným vyhlášením chráněného území vyčištěna od náletových dřevin a během několika let pravidelného kosení došlo opět ke zvýšení počtu prstnatců májovýc. Dnes tu najdeme již více než 4000 exemplářů prstnatců. Na území přírodní památky bylo nalezeno 158 druhů vyšších rostlin, mezi nimiž se výrazně uplatňují druhy, rostoucí na zamokřených místech. Z orchidejí zde kromě prstnatce májového roste ještě bradáček vejčitý a vyskytuje se zde také tuřice Davallova. Na louce žijí i zajímavé druhy živočichů, jako některé druhy kobylek a to kobylka horská a kobylka hnědá.

  • Libosad Jičín

    Libosad Jičín

    Jičín, 50601

    (ve vzdálenosti 42,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Libosad je park nedaleko města Jičín a jedná se o Evropsky významnou lokalitu. V první polovině 17. století byl u Jičína v obci Valdice vystavěn kartuziánský klášter. Majitel jičínského panství Albrecht z Valdštejna nechal v místech mezi tímto klášterem v roce 1630 až 1634 a městem vybudovat barokní letohrádek nazývaný Valdštejnská lodžie s velkou zahradou a oborou. Z Jičína k letohrádku byla vysázena čtyřřadá lipová alej. Délka aleje dosahovala 1,7 km. V aleji rostlo kolem 1000 stromů. Park přiléhající k letohrádku nesoucí název Libosad je složený ze tří částí. Horní část parku hned za letohrádkem se pyšnila pěknou parkovou úpravou včetně několika altánků, vodotrysků a celou řadou květinových záhonů. Dolní část parku dále od letohrádku byla využívána užitkově a na tuto část navazovala obora. V parku rostou jak jehličnaté stromy tak i listnaté stromy. Malebnost parku dokreslují červenolisté buky lesní. Park je chráněným územím a jeho rozloha je 2 ha.

  • Studenec v Lužických horách

    Studenec v Lužických horách

    Děčín, 40501

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Čedičový vrch Studenec (736,5 m n. m.) u České Kamenice je nejzápadnější dominantou Lužických hor. Od roku 1965 je nejen vrchol, ale i jeho široké okolí, chráněn jako přírodní rezervace. Zajímavostí jsou především rozsáhlá suťová pole na jižních a jihovýhodních svazích, v jejichž dutinách zůstává chladný vzduch a sníh do pozdního léta. Chráněny jsou také původní listnaté a smíšené lesy, v nižších polohách hustější a mohutnější. Na počátku 20. století byla na Studenci vysazena stáda kamzíků a ty můžete potkat i dnes.

    Již v letech 1854-1865 tu stála dřevěná vyhlídková věž. Po vybudování povozové cesty na vrchol zde v roce 1888 vyrostla péčí členů Horského spolku pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz) nová železná rozhledna. Byla slavnostně otevřena 15. 7. 1888. Konstrukční prvky vyrobila Pražská strojírenská a. s. Ruston & syn podle moderní technologie a v souladu s dobovým módním provedením. Železná konstrukce o výšce 16,2 m byla vytvořena subtilními profily spojovanými nýtováním. Jejím středem procházelo spirálovité litinové schodiště s 92 stupni a několika odpočívadly, které bylo ukončeno vyhlídkovou plošinou pro maximálně 25 osob.

    Po roce 1948 ustala veškerá péče o konstrukci. Až roku 1995 iniciovala Společnost přátel Děčína (Amici Decini) jednání o záchraně rozhledny a 28. 3. 1997 byla pak druhá nejstarší kovová vyhlídková věž prohlášena národní technickou památkou. Po dlouhých jednáních byla zahájena dne 17. 9. 2007 obnova této unikátní technické památky. Kovová konstrukce rozhledny byla rozdělena na tři části a za pomoci vrtulníku společnosti Aerocentrum Hořín snesena z vrcholu Studence. Nyní čeká na svou rekonstrukci, aby mohla v roce 2008 opět důstojně stát na svém původním místě.

     

  • Hrnčíř u Horní Kamenice

    Hrnčíř u Horní Kamenice

    Česká Kamenice, 40721

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    U jižního okraje Horní Kamenice, místní části města Česká Kamenice najdeme pověstmi opředenou skálu nazývanou Hrnčíř. Hrnčíř je osamělá pískovcová skála v blízkosti železniční trati. Skála má tvar kužele jež se směrem dolů zužuje. Z vrcholku Hrnčíře, jež je dostupný pouze pro horolezce, je krásný výhled do okolí. U úpatí Hrnčíře je malá výklenková kaplička.

  • Verunčina studánka

    Verunčina studánka

    Vlčí Hora, Krásná Lípa, 40746

    (ve vzdálenosti 45,2 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Verunčina studánka, nebo též Studánka Verunka je upravené odpočinkové místo s lavičkami, na jižním úpatí Vlčí hory. Studánku a její okolí obnovil roku 1996 Klub českých turistů. Je zde čerstvá pitná voda. Na kopci se nachází rozhledna Vlčí hora, jejíž okolí je přírodní rezervací. Kvete zde chráněná měsíčnice.
  • Pavlino údolí

    Pavlino údolí

    Jetřichovice, 40716

    (ve vzdálenosti 45,2 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Asi 3,5 km dlouhý skalnatý důl, jediný na Chřibské Kamenici. Romantické lesnaté údolí mezi obcemi Jetřichovice a Studený lemují po obou březích pískovcové skaly. Údolí je přírodní rezevací a průjezd na kole je zde zakázán, ale velkou částí kaňonu prochází červená turistická značka. Ochrana se vztahuje jak na ohrožené rostlinné (žluťucha orlíčkolistá, mokrýš vstřícnolistý a střídavolistý, dymnivka dutá a jedle bělokorá), tak i živočíšné druhy (vydra říční, kamzík horský, skorec vodní a konipas horský).

  • Pekelský důl

    Pekelský důl

    Česká Kamenice, 40721

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Přírodní rezervaci Pekelský důl najdeme severně od České Kamenice, přímo mezi domky stejnojmenné osady Pekelský důl. Přírodní rezervace je součástí CHKO Labské pískovce. Toto území bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1997, zaujímá rozlohu 0,47 ha a je v nadmořské výšce 294 - 304 m.

    Přírodní rezervaci Pekelský důl tvoří slatinná louka. Vzhledem k tomu, že tato louka nebyla nikdy hnojena ani rozorána, vyskytuje se na ní velké množství rostlin, citlivých na chemické látky, které na běžných květnatých loukách nenajdeme. Ze známějších druhů zde roste například prstnatec májový, kozlík dvoudomý, kuklík potoční, prvosenka vyšší, suchopýr širolistý, ostřice prosová a další ohrožené druhy. Zajímavý je také výskyt vlhkomilných mechorostů, z nichž některé jsou rovněž ohrožené.

  • Skalní Bludiště

    Skalní Bludiště

    Mšeno, 27735

    (ve vzdálenosti 45,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Skalní Bludiště najdeme v CHKO Kokořínsko, severozápadně od města Mšeno. Kolem Bludiště vede tzv. Mšenský okruh, což je 11 km dlouhá žlutě značená okružní cesta. Skalní  Bludiště je jen pár metrů od silnice vedoucí z Mšena do osady Ráj a tak je tento zajímavý skalní útvaru snadno dostupný autem i na kole.

    Skalní Bludiště tvoří úzké a dlouhé navzájem se křížící a spojující chodbičky v pískovcovém bloku. Vstup do bludiště je po vytesaných strmých schodcích ve skále. Chodbičky vznikly díky puklinám v pískovci a při zvětrávání horniny se zvětšují. Při pohledu se shora je bludiště jako skupina skal.    

  • Reliéfy trpaslíků

    Reliéfy trpaslíků

    Rynartice, Jetřichovice, 40716

    (ve vzdálenosti 45,5 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Na okraji obce Rynartice, u silnice do Jetřichovic, se nachází dílko lidové tvořivosti. Ernest Wahr zde ve skalním masivu vytesal postavičky Sněhurky a sedmi trpaslíků. Tato památka z let 1832 - 1833 lemuje cestu podél pískovcové skály. Trpaslíci jsou rozmístěni na různých místech a pokud je hledání především pokud máte malé děti je velmi zábavné. Postavičky jsou barevné. Reliéfy jsopu přístupné po pěšině z Rynartic, nebo po schodech vytesaných do "Trpasličí skály".
  • Vlhošť

    Vlhošť

    Holany, 80039

    (ve vzdálenosti 45,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Nepřehlédnutelná a velmi výrazná kupa Vlhošť (613,5 m n. m.) se nachází na Českolipsku v Českém středohoří, přestože ji ochranáři zahrnuli pod CHKO Kokořínsko. Tento kopec vás zaujme především zdálky. Na jeho západním úbočí totiž vystupují z lesa bochníkovité pískovcové skály, které se spojují v mohutné vodorovné řady. Na místo, odkud jsou nejlépe vidět, se dostanete po žlutě značené turistické trase od bývalé hájovny nebo ze sedla pod Vlhoštěm.

    Vlhošť je také od roku 1998 chráněn jako přírodní rezervace. Chráněné území zahrnuje i vedlejší Malý Vlhošť. Vzácné jsou především zdejší květnaté bučiny, přirozené reliktní borové lesy a na extrémních místech také lišejníky a vřesy. Bučiny tvoří ideální biotop pro mnoho druhů měkkýšů, bory jsou vhodným prostředím především pro pavouky. Vlhošť je také hnízdištěm Sokola stěhovavého.

  • Husa (přírodní památka)

    Husa (přírodní památka)

    Tuhaň, 80143

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Husa je skalní pískovcový útvar připomínající svým tvarem husu. Vrchol kopce Husa ( 449 m.n.m.) najdeme v severní části CHKO Kokořínsko a zvedá se severně od obce Tuhaň. Vrchol kopce a jeho blízké okolí je chráněno jako přírodní památka Husa od roku 1991, zaujímá rozhlohu 3,95 ha a je v nadmořské výšce 420 - 449 m.

    Skalní útvar Husa je skalní hřib připomínající husu se skloněnou hlavou a je složený z hrubozrnného kvádrového pískovce. Na vrcholku je možné vidět i jiné zajímavé skalní útvary. Před skálou Husa můžeme vidět pseudoškarpy a skalní mikropyramidy, dosahující výšky 10-25 centimetrů. V okolí vrcholku Husa jsou také hladké skály s malým množstvím dutin.

    Přímo na vrchol vede žlutá turistická trasa a tak se jednak můžeme podívat na zajímavý skalní útvar a také je z vrcholku kopce velmi pěkná vyhlídka na panorama okolních skal.

  • Martinské stěny

    Martinské stěny

    Dubá, 47141

    (ve vzdálenosti 46,2 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Výrazná skalní hrana nad Komářím dolem, 2 km západně obce Dřevčice na Kokořínsku nese název Martinské stěny a od roku 2002 je chráněnou přírodní památkou. Chráněné území bylo zřízeno k ochraně vzácného společenstva bezobratlých živočichů, obývajících pískovcové skály, porosty lišejníků a vřesoviště. Na horní hraně skal se vyskytují reliktní bory s rozvolněným stromovým patrem. Cenná je specifická geomorfologie pískovcových stěn. Na úbočích skal se silně projevuje chemické a eolické zvětrávání v podobě voštin a říms.

    K Martinským stěnám se dostanete po žluté turistické značce, odbočkou z tzv. Husí cesty, která je částí velmi atraktivního okruhu pro horská kola.

    Zdroj: CHKO Kokořínsko

  • Stříbrný vrch

    Stříbrný vrch

    Blíževedly, 47104

    (ve vzdálenosti 46,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Stříbrný vrch je kopec (440 m n. m.) na Českolipsku, jehož severozápadní část je chráněna jako přírodní památka.

    V území je chráněn rozvolněný reliktní bor se vzácným společenstvem bezobratlých živočichů a geomorfologicky hodnotné skalní útvary.

    Pískovcové skály jsou tvořeny typickými kvádrovými středně zrnitýmy a hrubozrnnými pískovci jizerského souvrství české křídové pánve. V horních polohách skal jsou koncentrovány limonitické polohy, na úbočích skal se silně projevuje chemické a mechanické zvětrávání v podobě voštin a říms.

    Celé území je porostlé acidofilním borem sv. Dicrano-Pinion s rozvolněným stromovým patrem.

    Zdroj: CHKO Kokořínsko

  • Jetřichovické skály

    Jetřichovické skály

    Jetřichovice, 40716

    (ve vzdálenosti 46,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Jetřichovické skály jsou pískovcové skalní útvary zvedající se severně od obce Jetřichovice. Jetřichovické stěny jsou v jižní části Národního parku České Švýcarsko. Tato oblast je označována jako nejkrásnější území u nás a můžeme tu vidět pískovcová skalní města, stěny či samostatné skalní věže.

    Do oblasti skal zvedajících se nad obcí Jetřichovice vede několik značených turistických tras a po okraji skal rovněž cyklostezka. Touto lokalitou byla vyznačena také naučná stezka Jetřichovické stěny a naučná cyklostezka Krajem pískovcových skal. 

    Nejvýznamnější skály jsou Mariina skála ( 428 m.n.m.) a Vilemínina stěna ( 439 m.n.m.). Z Vilemíniny stěny je nezapomenutelná vyhlídka do okolí. Na vrcholku Mariininy skály byl postaven dřevěný atlán. Rovněž na skalním útvaru zvaném Rudolfův kámen ( 484 m.n.m.) byl vystavěn dřevěný altán a také z tohoto vrcholku je malebný výhled. Nedaleko tohoto vrcholku můžeme vidět část horniny s vyšším obsahem železa na podkladu z měkčího pískovce.

  • Pod Hvězdou (přírodní památka)

    Pod Hvězdou (přírodní památka)

    Blíževedly, 47104

    (ve vzdálenosti 46,7 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Lokalita Pod Hvězdou leží v ohybu údolí Litického potoka, 500 m severozápadně od obce Hvězda. Území přírodní památky tvoří prameništní mokřad s několika drobnými tůňkami.

    Svahy a skalní stěny nad údolní nivou budují převážně středně až hrubě zrnité, výše hrubozrnné křemenné pískovce kvádrové se slabě zastoupenou jílovitoprachovitou základní hmotou. Místy jsou pískovce i slínité, do podloží zjemňují a přibývá jim vápnité složky.

    Lokalitu tvoří porosty ostřic, převážně ostřice ostré (Carex acutiformis), a tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) s roztroušenými porosty vrb na prameništi.

    Zdroj: CHKO Kokořínsko

  • Rudolfův kámen

    Rudolfův kámen

    Jetřichovice, 40716

    (ve vzdálenosti 47,1 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Rudolfův kámen (též Ostroh,dříve Vysoký kámen) je vyhlídková skála asi 2 km jihozápadně od Tokáně. Na jejímž vrcholu je podobně jako na Mariině skále postaven dřevěný altán. Původně vyhlídka sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.Byla pojmenována po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova. Z vrcholu je nádherný kruhový rozhled. Přístup je po dřevěných schodech a železných žebřících - trochu náročnější. Vede sem červená turistická značka a naučná stezka z Jetřichovic.

  • Mšenské pokličky

    Mšenské pokličky

    Mšeno, 27735

    (ve vzdálenosti 47,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Asi 3 km od hradu se nad Kokořínským dolem nacházejí zajímavé geologické útvary: mšenské pokličky. Název dostaly podle nedalekého městečka Mšena. Každý je jistě zná, protože se často stávají námětem fotografů. Tyto pozoruhodné útvary vznikly v místech, kde jsou vrstvy různě odolných pískovců. Ve spodní části se nacházejí vrstvy relativně pevných pískovců, které odolávají erozi. Nad nimi jsou vrstvy málo odolných pískovců, které podléhají erozi snadno a rychle. Zcela nahoře je vrstva velmi odolných pískovců, která odolává erozi nejvíce. Výsledkem je pak útvar ve tvaru pokličky. Pokličky se na Kokořínsku vyskytují v několika lokalitách.

  • Obří důl

    Obří důl

    Pec pod Sněžkou, 54221

    (ve vzdálenosti 47,8 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka".

    Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r. 1897 bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva.

    Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr. Karla Kaviny (1890-1948) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky.

    Na bočním Rudném potoce byla r. 1914 postavena vodárna pro Sněžku.

  • Jeskyně Nedamy

    Jeskyně Nedamy

    Kokořín, 27723

    (ve vzdálenosti 48,3 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Nedamy se nazývají dvě skalní jeskyně, jež jsou pravděpodobně pozůstatkem skalního středověkého hradu. Hrad tu býval zřejmě ve 14. století. Jedná se o dvě jeskyně v pískovcových blocích nad Kokořínským dolem. V době třicetileté války sloužily jako útočiště lidu před Švédy a v tomto období byly uměle rozšířeny. Schůdky vytesanými ve skalní rozsedlině se lze dostat na rozhledovou plošinu a z této plošiny je nádherný výhled na hrad Kokořín. Z Kokořínského dolu vede do tohoto místa  zelená turistická značka.

  • Sněžka

    Sněžka

    Pec pod Sněžkou, 54221

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Nejvyšší hora České republiky (1602 m.n.m.) se nachází ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Pojmenování hory vzniklo od přídavného jména Sněžná „sněhem pokrytá“. Poprvé prý na Sněžku vystoupil roku 1456 neznámý Benátčan. Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb. Roku 1868 zde vznikla tzv. Česká bouda. Od roku 1990 však byla z hygienických uzavřena a chátrala. Na podzim roku 2004 byla odstraněna. Moderní Polská bouda stojí dnes na místě původní Slezské boudy. Na vrcholu se nachází též 14 m vysoká kaple Sv. Vavřince naposledy přestavená v polovině 19. století, nejvýše položená poštovna v České republice a na polské straně stojí meteorologická stanice. Mezi objekty je hraniční kámen. Na Sněžku vede několik možných tras - turistických, běžeckých i cyklistických. Nejčastějším výchozím bodem je Pec pod Sněžkou, kde je také nástupní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou na vrchol Sněžky s přestupní stanicí na Růžové hoře. Z vrcholu Sněžky se pak můžete vydat na kratší túry, sejít zpět do Pece nebo do Špindlerova Mlýna. Díky své výšce poskytuje vrchol Sněžky neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska.
  • Černá brána

    Černá brána

    Doubice, 81941

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Pár metrů od státní hranice s Německem, kterou tvoří v těchto místech řeka Křinice protékající kaňonem pískovcových skal, se nachází Černá brána. Tento skalní útvar je v oblasti Národního parku České Švýcarsko a západně od obce Doubice. Je to úzký zářez v pískovcové skále, na který se zřítil pískovcový blok a vytvořil bránu. Bránou protéká Červený potok, jež se o pár metrů dál vlévá do Křinice.

    Černá brána je vysoká 3 m a široká 5 m. Je možné ji po naplaveném dříví projít a dojít až ke Křinici, kde jsou zbytky pilířů po bývalém mostě. Cesta tady končí, po i proti proudu Křinice jsou nepřístupné kaňony. V těchto kaňonech svislé skalní stěny padají kolmo do řeky.

    K Černé bráně vede modrá turistická značka. Velmi pěkná a zajímavá cesta k bráně je po značce od rozcestí Na Tokáni, kolem Vosího vrchu a Zadním mostovým dolem.

  • Hřídelecká hůra

    Hřídelecká hůra

    Lázně Bělohrad, 50781

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Pytloun Grand Hotel Imperial)

    Hřídelecká hůra je přírodní památka, kterou najdeme u vrcholku kopce Malá Horka ( 398 m.n.m.), jež se zvedá u východního okraje obce Hřídelec. Přírodní památka je známá jako bohaté naleziště minerálů. Můžeme tu najít amfibolit, dolomit, kalcit, olivín a aragonit. Zdejší minerály jsou označeny jako nejdokonalejší z minerálů, které se nacházejí na našem území. Přírodní památka Hřídelecká Hůra byla vyhlášena v roce 1980 a její rozloha je 2,11 hektarů. Vrchol Malá Horka je zbytek sopky z třetihor a i přes to, že tu probíhala těžba, zachoval si vrchol kopce kuželovitý tvar. Při těžbě čediče se v kopci vytvořila řada dutin a komor, jež připomínají pseudokrasové jeskyně. Tyto prostory jsou zimním útočištěm netopýra černého.